Středověk

Sámova říše

• první slovanský státní útvar na západě, kmenový svaz fungující v polovině 7. století
• Sámo byl původně francký kupec
• 631 – bitva u Wogastisburgu, ve které porazil franckého krále Dagoberta
• známé informace z Fredegarovy kroniky

Od úmrtí Sáma až do 8. století nemáme o dění na našem území žádné informace.

Velkomoravská říše

• státní útvar nacházející se primárně na území dnešní Moravy a Slovenska v 2. polovině 9. století
• první známý kníže byl Mojmír I. z rodu Mojmírovců, který vyhnal ze sousedního Nitranska panovníka Pribinu a sjednotil obě země pod svou moc
• jeho nástupně kníže Rastislav chtěl zřídit vlastní církevní organizaci, papež ho však odmítl. Obrátil se proto na byzantského císaře, který vyslal v roce 863 na Moravu dva církevní bratry Konstantina a Metoděje, jejichž posláním bylo šířit na Velké Moravě křesťanství. Ti:
  • vytvořili první slovanské písmo – hlaholici,
  • prosadili staroslověnštinu jako církevní jazyk, a
  • v 80. letech 9. století pokřtili Bořivoje, první český kníže, i s manželkou Ludmilou.
• kníže Svatopluk rozšířil území o Krakovsko, Slezsko, Lužici, Slovensko, část Maďarska a Rakousko
• za vlády Mojmíra II. se v roce 906 říše rozpadá pod nájezdy maďarských kočovných kmenů

Mezi známé archeologické lokality z tohoto období patří Valy u Mikulčic, Staré město u Uherského Hradiště či Pohansko u Břeclavi.

kníže Bořivoj

• první doložený český kníže z rodu Přemyslovců, kteří odvíjejí svůj původ od bájného Přemysla Oráče
• v 80. letech 9. století přijal křest na Velké Moravě
• původně sídlil na Levém Hradci (kostel sv. Klimenta), ale přesunul své sídlo do Prahy, kudy vedla tam významná obchodní cesta -> Praha se stala sídlem Přemyslovců

kníže Spytihněv I.

• v roce 895 již sídlí na Pražském hradě
• uznal v Řeznu podřízenost přemyslovských knížat východofrancké říši, což historicky propojilo české země se západem + všechny církevní organizace podřízeny Řeznu

kníže Vratislav I.

• vystavěl na Pražském hradišti kostel sv. Jiří
• jeho manželkou byla Drahomíra a jeho syny Václav a Boleslav, které vychovávala babička Ludmila. Ta byla uškrcena šátkem na Tetíně a následně prohlášena za svatou.

kníže Václav

• bojoval s východofranckým králem Jindřichem Ptáčníkem, později mu byl nucen platit tribut pacis (poplatek za mír)
• založil kostel sv. Víta na Pražském hradě
• 28. 9. 935 byl zabit ve Staré Boleslavi a později prohlášen za svatého

kníže Boleslav I. Ukrutný

• nechal razit nejstarší české mince denáry
• založil Vyšehrad
• systematická správa země s pomocí hradů
• nechal přenést ostatky svatého Václava do kostela svatého Víta na Pražském hradě

kníže Boleslav II. Pobožný

• rozšířil území na Moravu, Slezsko, Slovensko a Malopolsko
• 973 – založil pražské biskupství, čímž český stát zařadil mezi přední křesťanské státy
  • první biskup Dětmar, druhý biskup Vojtěch Slavníkovec,
  • patronem kníže Václav + kněžna Ludmila, oba byli prohlášeni za svaté a považování za obránce a šiřitele víry
  • založen klášter u sv. Jiří na Pražském hradě
• 995 – vyvraždění Slavníkovců v Libici
• 997 – umírá Vojtěch Slavníkovec, 2. pražský biskup

Po smrti Boleslava II. nastává krize českého státu.