Přejít na cvičení:
Rozhodovačka
Přejít na téma:
Sudokopytníci, kytovci
Zobrazit na celou obrazovku
Procvičujte neomezeně

Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.

Přihlásit se
Zobrazit shrnutí tématu
TT3
Sdílet
Zobrazit použité zdroje
Zobrazit nastavení cvičení

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

TT3
umime.to/TT3

Nastavení cvičení


Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.

umime.to/TT3

Sudokopytníci, kytovci

Sudokopytníci jsou skupinou savců. Třetí a čtvrtý prst u nich obvykle nesou váhu těla a jsou opatřeny kopyty či kopýtky. Mezi sudokopytníky jsou na základě molekulární biologie řazeni i kytovci. Ti se druhotně přizpůsobili životu ve vodě, jejich končetiny jsou přeměněné v ploutve.

„Nepřežvýkaví“ sudokopytníci

Mezi „nepřežvýkavé“ sudokopytníky náleží prasatovití:

  • prase divoké (a) – Je všežravec s dobře vyvinutým čichem, obývá zejména listnaté lesy. V současnosti je v Česku přemnoženo. Bylo z něj vyšlechtěno prase domácí.
prase divoké
a – prase divoké

Přežvýkavci

Přežvýkaví sudokopytníci jsou býložraví, tomu je přizpůsobena jejich trávicí soustava. Zpracování rostlinné potravy (obsahující těžko stravitelnou celulózu) zajišťují mj. tři předžaludky (bachor, čepec, kniha) a žaludek (slez). Zejména v bachoru se na trávení podílejí bakterie, prvoci a houby. Potrava se také vrací k přežvýkání do tlamy.

Přežvýkaví mají parohy kostěného původu (po říji je shazují, u jelenovitých) či rohy kožního původu (u turovitých). Mezi přežvýkavé patří například:

  • turovití
    • tur domácí (b) – Též skot, hovězí dobytek. Chová se pro maso i mléko.
    • koza domácí (c) – Je schopna spásat i dřeviny, čehož se využívá při managementu krajiny.
    • ovce domácí (d) – Chována zejména pro vlnu.
    • kamzík horský (e) – Žije nad hranicí lesa, do Česka uměle vysazen.
    • muflon (f) – Druhotně zdivočelá ovce.
tur domácí
b – tur domácí
koza domácí
c – koza domácí
ovce domácí
d – ovce domácí
kamzík horský
e – kamzík horský
muflon
f – muflon
  • jelenovití
    • srnec obecný (g) – Nejčastější volně žijící sudokopytník v Česku, jeho říje probíhá v červenci–‍srpnu.
    • jelen lesní (též jelen evropský, h) – Větší než srnec obecný, říje nastává v září–‍říjnu.
    • daněk evropský (i) – Pochází z Malé Asie a Středomoří, původně chován v oborách. Má lopatovité parohy.
    • los (j) – Žije zejména na severu Evropy, v Česku (na Šumavě, Třeboňsku) se nachází malé populace. Má lopatovité parohy.
    • jelen sika (k) – Nepůvodní druh z Asie. V Česku (zejména na západě) přemnožen. Kříží se s jelenem lesním, čímž ho důrazně ohrožuje.
srnec obecný
g – srnec obecný
jelen lesní
h – jelen lesní
daněk evropský
i – daněk evropský
los
j – los
jelen sika
k – jelen sika

Mezi přežvýkavce žijící mimo Česko patří např. sob (l; oproti losovi má u soba samec i samice rozvětvené parohy). Dalšími zástupci jsou žirafy (m).

Do samostatných skupin sudokopytníků patří velbloudovití, mezi něž patří např. velbloud jednohrbý (n) či velbloud dvouhrbý (o). Hrochovití, např. hroch obojživelný (p), jsou blízce příbuzní kytovcům.

sob
l – sob
žirafa
m – žirafa
velbloud jednohrbý
n – velbloud jednohrbý
velbloud dvouhrbý
o – velbloud dvouhrbý
hroch obojživelný
p – hroch obojživelný

Přehled pojmenování samců/samic/mláďat sudokopytníků

Druh Samec Samice Mládě
prase domácí kanec, vepř (vykastrovaný) svině, bachyně (již rodila), prasnice (nerodila) sele, podsvinče
tur domácí býk, vůl (vykastrovaný) kráva, dojnice (již rodila), jalovice (nerodila) tele
koza domácí kozel, hňup (vykastrovaný) koza kůzle
ovce domácí beran, skopec (vykastrovaný) bahnice (již rodila), jehnice (nerodila) jehně
srnec obecný srnec srna srnče
jelen lesní jelen laň kolouch
daněk evropský daněk daněla daňče
los evropský los losí samice/kráva losíče

Kytovci

Kytovci žijí ve vodním prostředí. Dýchají plícemi, musejí se tedy pravidelně nadechovat. Pro udržení teploty těla mají velkou vrstvu podkožního tuku. Orientují se pomocí echolokace (vnímání odražených zvuků), zvukem spolu též komunikují. Mezi kytovce náleží skupiny kosticovci a ozubení.

Kosticovci mají na horní čelisti kostice, pomocí nichž filtrují potravu (kril, mořský plankton). Patří mezi ně:

  • plejtvák obrovský (1) – Největší současný obratlovec, měří až 32 m.
  • velryba grónská (2) – Žije ve studených mořích severní polokoule.

příklady kosticovců

Ozubení kytovci jsou draví, patří mezi ně např. delfín obecný (3), kosatka dravá (4) či vorvaň tuponosý (5).

delfín obecný
3 – delfín obecný
kosatka dravá
4 – kosatka dravá
vorvaň tuponosý
5 – vorvaň tuponosý
Zavřít

Sudokopytníci, kytovci (těžké)

Vyřešeno:

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence