Mapy (kartografie a GIS)

Prostorové informace lze zaznamenávat pomocí map, které odpradávna sloužily lidem k navigaci v prostředí. Tvorba map je možná díky přesně stanoveným zeměpisným souřadnicím – zeměpisné délce a zeměpisné šířce, které určují polohu na zemském povrchu. Zeměpisné souřadnice se v současné době určují pomocí GPS – globálního polohovacího systému.

Věda zabývající se tvorbou a analýzou map se nazývá kartografie. K popsání zemského povrchu a vytvoření mapy je často nutné objekt zájmu zjednodušit – generalizovat. Generalizace je zjednodušení obsahu mapy dle předem jasných norem a pravidel.

Mapa

Mapa je zmenšený a zjednodušený obraz Země (či jiných vesmírných objektů) převedený do roviny. Je sestrojena díky matematicky určeným vztahům, které se označují jako kartografická zobrazení.

Nejpřesnější zobrazení planety Země neposkytuje mapa, ale glóbus – zmenšený trojrozměrný kulový model. Uspořádaný soubor map se označuje jako atlas.

Plnohodnotná mapa musí splňovat určitá kritéria. Obsahem mapy je výškopis, polohopis a popis. Kromě obsahu mapy je nutné, aby obsahovala následující:

• název
• měřítko
• legendu
• tiráž
• mapové pole
• (směrovku)

Podle obsahu se mapy rozdělují na topografické, katastrální, obecně zeměpisné a tematické mapy. Mapy mohou sloužit i jako umělecké dílo.

Kartografická zobrazení

Trojrozměrný zakřivený zemský povrch nelze naprosto přesně převést do roviny. Každý způsob převedení trojrozměrného objektu do roviny s sebou přináší určité zkreslení. Na mapě jsou zkresleny buď plochy, úhly, nebo délky. Existují zobrazení, která se snaží o vyrovnání zkreslení ploch a úhlů, nazývají se vyrovnávací zobrazení. Zobrazení která zachovávají úhly (ale zkreslují plochy) se nazývají stejnoúhlá, zobrazení zachovávající plochy (a zkreslující úhly) se nazývají stejnoplochá. Délkojevná zobrazení nezkreslují délky.

Mezi nejznámější kartografická zobrazení patří azimutální, válcová a kuželová.

Geografické informační systémy (GIS)

Jedná se o počítačové nástroje, které umožňují shromažďovat geografická data a následně je zpracovávat, analyzovat a vizualizovat. Na základě těchto dat jsou vytvářeny mapy a jiná kartografická díla. Používáním „GISů“ se zabývají geoinformatika. Mezi nejznámější programy k práci s geografickými daty patří i běžně dostupné aplikace pro mobilní telefony určující polohu zařízení.