Umíme fakta
Přejít na cvičení:
Rozhodovačka
Přejít na téma:
Zeměpisné souřadnice
Zobrazit na celou obrazovku
Procvičujte neomezeně

Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.

Přihlásit se
Zobrazit shrnutí tématu
3BP
Sdílet
Zobrazit nastavení cvičení

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

3BP
umime.to/3BP

Nastavení cvičení

Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.

umime.to/3BP

Zeměpisné souřadnice

Při orientaci na planetě Zemi se používá tzv. zeměpisná poloha. Je určována pomocí zeměpisných souřadnic, kterými jsou zeměpisná délka (λ) a zeměpisná šířka (φ). Konkrétní hodnoty zeměpisných souřadnic pak lze zjistit pomocí soustavy poledníků a rovnoběžek (dohromady vytvářejí zeměpisnou síť), což jsou myšlené část na zemském povrchu. Kombinací údajů o zeměpisné šířce a zeměpisné délce vzniká unikátní informace, které popisuje přesnou polohu na planetě a lze díky nim na mapách najít určité místo.

Rovnoběžky

Pomocí rovnoběžek se udává zeměpisná šířka. Jde o myšlené čáry spojující místa, která jsou stejně vzdálená od hlavní rovnoběžky a jsou s ní rovnoběžné. Hlavní rovnoběžkou je rovník (0°), jehož délka je 40 075 km. Jde tedy o kružnice, které pomyslně obepínají Zemi a mají střed v zemské ose. Směrem na sever od rovníku se určuje severní šířka (zkratka „s. š.“, nabývá hodnot 0° s. š. – 90° s. š.) a směrem na jih od rovníku se určuje jižní šířka (zkratka „j. š.“, nabývá hodnot 0° j. š. – 90° j. š.). Rovnoběžky se směrem od rovníku k pólům zkracují. Na pólech zeměpisná šířka dosahuje hodnot 90° s. š. nebo 90° j. š. Dalšími významnými rovnoběžkami jsou obratník Raka (23,5° s. š.) na severní polokouli a obratník Kozoroha (23,5° j. š.) na jižní polokouli. Blíže k pólům se nachází severní (66,5° s. š.) a jižní (66,5° j. š.) polární kruhy. Za polárními kruhy nastává polární den a polární noc.

Poledníky

Poledníky jsou myšlené čáry, na kterých nastává poledne ve stejný okamžik. Jedná se o nejkratší spojnice zemských pólů a určují zeměpisnou délku. Základním poledníkem je tzv. nultý poledník, který prochází Greenwichem v Londýně. Na východ od něj se udává východní délka (0° –180° v. d.), na západ od něj západní délka (0° –180° v. d.). Všechny poledníky jsou stejně dlouhé a jsou to polokružnice spojující severní a jižní pól.

Příklady zeměpisných souřadnic vybraných města světa:

město        zeměpisná šířka      zeměpisná délka    
Praha       50°5′15″ s. š.      14°25′17″ v. d.     
Bratislava  48°8′41″ s. š.      17°6′46″ v. d.      
Athény      37°59′3″ s. š.      23°43′41″ v. d.     
Ulánbátar   47°55′17″ s. š.     106°54′20″ v. d.    
Sydney      33°52′10″ j. š.     151°12′30″ v. d.    
Ottawa      45°25′15″ s. š.     75°41′24″ z. d.     
Milán       45°28′ s. š.        9°10′ v. d.         
Káhira      30°3′22″ s. š.      31°14′22″ v. d.     

Světové strany

K navigaci na mapách a určování směrů se používají světové strany – sever (zkratka „S“, nebo z angličtiny „N“ jako North), východ (zkratka „V“, nebo z angličtiny „E“ jako East), jih (zkratka „J“, nebo z angličtiny „S“ jako South), západ (zkratka „Z“, nebo z angličtiny „W“ jako West). Světové strany se určují pomocí kompasu či buzoly.

Zavřít

Zeměpisné souřadnice (střední)

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence