Výpis souhrnů
Emoční reakce a obrany
Prohlížíte si souhrny informací k určitým tématům. Systémy Umíme se zaměřují hlavně na jejich procvičování. Ke cvičením k jednotlivým podtématům se dostanete pomocí odkazů níže.
Podtémata
Obrany proti emocím
Když zažíváme zklamání, stud, vztek nebo jiný tlak, naše psychika se někdy automaticky chrání. Místo otevřeného prožití emoce zvolíme způsob chování, který má snížit napětí. Těmto reakcím říkáme psychické obrany.
Proč je používáme?
Potřebujeme nějak zvládnout situace, které jsou náročné nebo ohrožující. Obrany nám pomáhají:
- nezahltit se emocemi,
- přečkat konflikty a selhání,
- udržet si pocit, kým jsme.
Každý z nás obrany používá. Problém nastává, když se spoléháme jen na jeden způsob nebo když obrana zakrývá to, co bychom potřebovali opravdu řešit.
Běžné obranné vzorce (každodenní jazyk)
Přijímání bez přemýšlení
Automaticky souhlasíme nebo přebíráme názor druhých i tehdy, když nám to nevyhovuje. (Může souviset s introjekcí.)Uhýbání
Vyhýbáme se nepříjemným tématům, změníme téma, stáhneme se, děláme „jako že nic“. (Blízké vyhýbání problému, potlačení.)Skrytí pocitů
Nedáme znát smutek, vztek či zranění; navenek klid, uvnitř bouře. (Souvislost s represí, popřením.)Obviňování druhých
Vinu házíme na okolí místo přijetí vlastního podílu. (Často podobné projekci.)Odkládání
Nepříjemný úkol odsouváme, děláme „cokoliv jiného“. Krátkodobá úleva, dlouhodobý stres.Hledání omluv
Vysvětlujeme chybu tak, aby nebolela („byl/a jsem unavený/á“). (Blízké racionalizaci.)Obrácení proti sobě
Kritizujeme sebe namísto vyjádření vzteku navenek. (Retroflexe.)Odbornější psychické obrany (psychologie)
Racionalizace
Dodatečně hledáme logické, přijatelně znějící důvody chování a tím zakrýváme skutečné motivy nebo pocity.Projekce
Připisujeme druhým to, co cítíme nebo odmítáme v sobě.Introjekce
Bez uvědomění přebíráme pravidla, hodnoty či kritické hlasy zvenčí jako vlastní.Represe
Potlačení nepříjemných emocí či vzpomínek mimo vědomou pozornost.Regrese
Návrat k dřívějším (dětským) formám chování ve stresu.Retroflexe
Emoci, která by mohla mířit ven, otočíme dovnitř proti sobě (vina, sebekritika).Identifikace
Ztotožnění se s někým (silnějším, oblíbeným) pro pocit bezpečí nebo hodnoty.Popření
Odmítáme uznat, že se děje něco bolestivého („To není problém.“).Štěpení (splitting)
Svět či lidi vidíme v extrémech: úplně dobří nebo úplně špatní. Je obtížné držet smíšený, „šedý“ obraz.Kdy nám obrany přestávají sloužit?
Pokud je používáme stále dokola:
- můžeme ztrácet kontakt s vlastními emocemi (např. při nadměrné racionalizaci nebo represi),
- vztahy trpí, když stále obviňujeme druhé (projekce) nebo je střídavě idealizujeme a shazujeme (štěpení),
- potlačené emoce se mohou projevit v těle (napětí, psychosomatické potíže),
- bez obran můžeme být zahlceni realitou a chaosem (např. po traumatu).
Jak s nimi můžeme pracovat?
- Všimneme si: „Co se právě děje? Co cítím? Co dělám místo toho?“
- Pojmenujeme obranu – jemně, bez soudů.
- Zkusíme malý krok k autentičtějšímu vyjádření (říct, že jsem smutný; požádat o čas; přiznat chybu).
- Ve skupině či terapii se učíme držet více pocitů najednou: „Jsem naštvaný a přitom mi na tobě záleží.“ To pomáhá léčit štěpení.
Psychické obrany jsou naše psychická „helma a chrániče“. Pomáhají, když padáme. A zároveň se učíme, kdy je můžeme na chvíli sundat a podívat se, co se děje doopravdy.
NahoruPotlačení emocí
Skrývání skutečných pocitů
Potlačování emocí si můžeme představit jako sklenici, do které něco přiléváme. Může se stát, že když je toho hodně naráz, tak sklenice přeteče. To se může projevit jako bolesti hlavy, břicha, stres, úzkost, podrážděnost atd.
Pokud jsme měli po celý týden špatné dny a drželi pocity v sobě, je důležité najít nějaký způsob, jak něco ze sklenice zase vylít. Může to být mluvit o svém týdnu s blízkým člověkem, napsat si to do deníku nebo alespoň dopřát si odpočinek. Když své emoce vyjadřujeme a zpracováváme průběžně, staráme se o to, aby sklenice nepřetekla.
Jak může vypadat potlačování některých emocí?
Vztek
Například když nás někdo vytočí ve škole, ale místo abychom na něj křičeli, mlčíme.
Strach
Když se bojíme prezentovat před třídou, ale děláme, jako by nás to nevzrušovalo, a snažíme se vypadat klidně (i když nám buší srdce).
Smutek
Když nás něco zarmoutí, třeba když se náš kamarád s námi nepodělí o nějakou novinku, ale namísto toho, abychom ukázali, že jsme zklamaní, se tváříme, že nás to nezajímá.
Zklamání
Když nejsme vybráni do školního týmu nebo když nás nepřijmou na vysněnou brigádu, ale před kamarády se tváříme, že to pro nás není důležité, i když nás to vnitřně hodně mrzí.
Důvody potlačování emocí
Nechceme způsobit problém (ve třídě, na brigádě, v kavárně a podobně).
Když nás někdo naštve během hodiny, můžeme si myslet, že vyjádření našeho vzteku by mohlo přerušit hodinu nebo vyvolat konflikt s učitelem či spolužáky. Abychom předešli potížím, raději svůj vztek potlačíme a zachováme klid.
Nechceme, aby se na nás ostatní dívali nebo nás posuzovali.
Když nám něco nevyjde nebo se nám stane trapná situace, můžeme cítit touhu skrýt svůj smutek nebo rozpaky. Máme obavy z posměchu nebo soudů od ostatních. Taková obava může být silnější, pokud se nacházíme ve skupině lidí, které neznáme dobře, nebo v situaci, kde se cítíme pod tlakem.
Kdy emoce potlačit a kdy vyjádřit?
Ovládání emocí v důležitých situacích
Ve chvílích, kdy je třeba soustředit se na úkol nebo dodržet profesionální postoj, může být užitečné emoce potlačit. Například během důležitého zkoušení ve škole nebo při setkání s klientem v práci.
Komunikace je klíčová
Pokud cítíme, že naše emoce začínají narůstat a stávají se obtížně ovladatelnými, je důležité s někým promluvit. To nám může pomoci pochopit a zpracovat vaše pocity.
Například pokud nás přestává bavit zpívání ve sboru, protože polovinu času se řeší potíže s organizací, je užitečné říct to nahlas.
Rozvíjení své schopnosti zvládnout emoci jinak než potlačením
Znalost a pochopení našich emocí může být prvním krokem k jejich správné regulaci. To zahrnuje rozpoznání spouštěčů, které nás rozzlobí nebo zarmoutí.
Třeba pokud víme, že jsme citliví na kritiku, můžeme se naučit techniky, jak lépe zvládnout svou reakci.
I když jsou momenty, kdy se nám může zdát potlačení emocí nezbytné, měli bychom dávat pozor na to, abychom své emoce nepotlačovali neustále.
Nahoru
