Nový zákon je druhá a rozsahem kratší část Bible, která je pro křesťany klíčová. Zatímco Starý zákon sdílejí s judaismem, Nový zákon popisuje události z 1. století n. l. a zaměřuje se na život, učení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista z Nazareta. Na rozdíl od Starého zákona byl původně napsán ve starořečtině, která byla tehdy běžným rozhovorovým a obchodním jazykem celého Středomoří.

Tato část Bible zásadním způsobem vytvořila základ západní kultury – od našeho kalendáře (počítání letopočtu od narození Ježíše) přes svátky až po pojetí lidské solidarity a morálky. Vypráví nejen o Ježíšovi a jeho učednících (apoštolech), ale také o vzniku a šíření prvních křesťanských společenství v tehdejší Římské říši.

Základní dělení a klíčové části

Nový zákon se skládá ze 27 jednotlivých spisů, které lze rozdělit do čtyř hlavních skupin:

1. Evangelia (4 knihy): Napsali je evangelisté Matouš, Marek, Lukáš a Jan. Popisují Ježíšův život, jeho zázraky, učení a oběť.
2. Skutky apoštolů (1 kniha): Vyprávějí o tom, co se dělo po Ježíšově smrti a jak apoštolové (hlavně svatý Petr a svatý Pavel) šířili víru.
3. Dopisy / Epištoly (21 knih): Dopisy nově vznikajícím křesťanským obcím, které obsahují návody k životu, povzbuzení a řešení sporů.
4. Zjevení Janovo / Apokalypsa (1 kniha): Závěrečná, symbolická kniha plná obrazů vyprávějící o zápasu dobra se zlem a o konci světa.

Nejznámější příběhy a postavy