Křesťanská víra se neodehrává pouze v mysli nebo při čtení Bible, ale projevuje se v konkrétním jednání a společných setkáních. Křesťané vyjadřují svou víru skrze různé obřady, modlitby a slavnosti, které provázejí člověka od narození až do smrti. Tyto zásadní okamžiky lidského života i pravidelná setkání společenství věřících dávají křesťanskému životu jasný řád.

Tento řád se promítá i do celého kalendářního roku, kterému se říká liturgický rok. Ten se neustále opakuje a připomíná hlavní události z Ježíšova života. Velká část našich dnešních českých tradic, státních svátků a rytmu týdne (například neděle jako den volna) vychází právě z tohoto křesťanského kalendáře.

Klíčové obřady a svátosti

Křesťanské obřady a svátosti jsou v křesťanství posvátné úkony a viditelná znamení Boží milosti. Provázejí věřícího v důležitých životních fázích.

Liturgický rok a svátky

Liturgický rok nezačíná 1. ledna, ale už koncem listopadu prvním dnem adventu. Během roku věřící procházejí dvěma velkými svátečními okruhy: vánočním a velikonočním.

• Advent: Čtyřtýdenní období přípravy na Vánoce. Symbolizuje ho adventní věnec se čtyřmi svícemi (každou neděli se zapaluje jedna). Je to čas ztišení a očekávání.
• Vánoce: Oslava narození Ježíše Krista v Betlémě (zahajují se na Štědrý večer 24. prosince). Vyvrcholením vánočního období je svátek Tří králů (6. ledna).
• Postní doba: Šestitýdenní (40denní) období přípravy na Velikonoce. Začíná Popeleční středou. Pro křesťany je to čas odříkání (jídla, zlozvyků), přemýšlení o sobě a pomoci potřebným.
• Velikonoce: Nejvýznamnější a největší křesťanský svátek roku.
  • Příprava: Pašijový týden (Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek – den ukřižování Ježíše, Bílá sobota).
  • Vyvrcholení: Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – oslava Ježíšova zmrtvýchvstání a vítězství života nad smrtí.