umime.to/S2W


Stáhnout QR kód

Dýchací soustava

Dýchací soustava zajišťuje dýchání, výměnu plynů mezi vnějším prostředím a plícemi. Vdechnutý kyslík () krev přenese do tkání (např. svalů, střev, mozku…). V jejich buňkách (konkrétně v mitochondriích buněk) za účasti kyslíku a živin vzniká využitelná energie – tento proces se nazývá buněčné dýchání. Při buněčném dýchání vzniká voda () a oxid uhličitý (), který krví opět putuje do plic a dojde k jeho vydechnutí.

Člověk tedy dýchá proto, aby jeho buňky mohly získávat energii ze živin. Při zátěži (např. běhu) je dýchání rychlejší, protože je třeba uvolnit více energie. Zároveň se zrychluje i srdeční tep, neboť je třeba po těle přesouvat větší množství dýchacích plynů (, ).

Kromě dýchání je dýchací soustava důležitá pro komunikaci, vytváření hlasu.

součásti dýchací soustavy

Mezi součásti dýchací soustavy náleží:

  • dutina nosní (a) – Vzduch se zde předehřívá, zbavuje se nečistot (ty se zachycují na řasinkovém epitelu), je spojena s vedlejšími dutinami nosními (b).
  • hltan (c) – Součástí dýchací i trávicí soustavy, je spojen Eustachovou trubicí se středním uchem.
  • hrtan (d) – Nachází se před ním hrtanová příklopka (epiglottis), ta se uzavírá při polykání a zabraňuje vniknutí potravy do průdušnice; hrtan obsahuje hlasivky.
  • průdušnice (e) – Má stěny vyztužené chrupavkami; dělí se na dvě průdušky (f), ty se dále větví, drobnější větve nakonec vstupují do plicních váčků a plicních sklípků (g; obsahují množství vlásečnic, probíhá zde výměna dýchacích plynů mezi sklípkem a krví).
  • plíce – Pravá plíce (h) má tři laloky, levá (i) dva. Každá z plic je uložena v oddělené hrudní dutině. Hrudní dutiny jsou vystlány pohrudnicí (j), plíce jsou pokryty poplicnicí (k), ta umožňuje změnu objemu plic při nádechu a omezuje tření.

Mezi dýchací svaly patří mezižeberní svaly či bránice (l). Při nádechu (což je aktivní děj) se bránice stahuje a zplošťuje, objem hrudníku se zvětšuje a dochází k nasávání vzduchu. Při výdechu (pasivní děj) se bránice uvolňuje a oplošťuje.

Dechová frekvence je u dospělého asi 16–18 nádechů za minutu, nádechem v klidu se vymění asi 0,5 l vzduchu. Jako vitální kapacita plic se označuje největší objem vzduchu, který lze vydechnout po maximálním nádechu. Tato hodnota se měří např. při spirometrii, vyšetření funkce plic. Dýchání je řízeno zejména z prodloužené míchy, což je součást mozkového kmene. Obrannými reakcemi dýchací soustavy jsou kašlání a kýchání.

Dýchací soustavu ohrožuje např. kouření či znečištěné ovzduší. Onemocnění dýchací soustavy jsou často šířena kapénkami (např. rýma, chřipka, covid-19). Mezi další nemoci spojené s dýchací soustavou patří angína (tonsilitida), tuberkulóza či zápal plic. Dýchacími potížemi se projevuje astma (dlouhodobé zúžení dolních dýchacích cest) či alergie. Ztráta podtlaku v hrudní dutině se označuje jako pneumothorax.

Zavřít

Dýchací soustava (střední)