Hmyz

Hmyz je velmi rozmanitou skupinou převážně suchozemských členovců. K dispozici jsou tato podtémata:

• Hmyz obecně – Základní informace, stavba těla, přizpůsobení a význam hmyzu.
• Hmyz s proměnou nedokonalou – Skupiny, u kterých se mladý jedinec stavbou těla podobá dospělci.
• Hmyz s proměnou dokonalou – Skupiny hmyzu, u nichž se mladý jedinec nepodobá dospělci (mají v rámci životního cyklu stádium kukly).
• Hmyz: mix

Hmyz zahrnuje asi 2/3 druhů živočichů na Zemi. Hmyz je převážně suchozemskou skupinou, některé druhy či vývojová stádia žijí ve sladké vodě. Tělo dospělce hmyzu je v základu členěné na hlavu, hruď a zadeček. Na hlavě je 1 pár tykadel a složené oči z drobných oček (ocelli), z hrudi vyrůstají křídla a končetiny. Dospělci hmyzu mají tři páry nohou, které mohou být různě přizpůsobené (skákací u sarančí, hrabavé u krtonožky) a výjimečně i zakrnělé (přední pár u baboček). Zástupci hmyzu dýchají vzdušnicemi.

Hmyz patří mezi členovce, dále pak do skupiny Pancrustacea (korýši v širším smyslu) a skupiny šestinozí.

Zástupci hmyzu mohou mít různě přizpůsobené ústní ústrojí (např. lízací u much, bodavě sací u komárů či ploštic, kousací u brouků, sací u motýlů).

Zástupci hmyzu většinou létají za pomoci křídel protkaných žilnatinou. Křídla chybějí evolučně původním zástupcům (např. rybenkám). U některých druhů (zejména u parazitů – blecha, štěnice, veš…) jsou ztracená druhotně.

U „hmyzu s proměnou nedokonalou“ se stavba těla mladého jedince podobá stavbě těla dospělce (např. rovnokřídlí, polokřídlí). Hmyz s proměnou dokonalou má ve svém životním cyklu stádium kukly, mladý jedinec se od dospělce liší jak stavbou těla, tak často i ekologií (např. motýli, dvoukřídlí).

Hmyz je zásadní součástí ekosystémů. Některé druhy jsou přímo využívané člověkem, např. včela medonosná poskytuje med a je opylovačem, larvy potemníka moučného se dají konzumovat.

„Hmyz s proměnou nedokonalou“ je pomocná skupina hmyzu, u kterého je mladý jedinec stavbou těla podobný dospělci. Mladý jedinec (nymfa) obvykle nelétá a nedokáže se rozmnožovat. V životním cyklu není přítomno stádium kukly.

Rybenka domácí (a) je bezkřídlý hmyz. Žije v blízkosti člověka, bývá aktivní v noci.

Larvy jepic (b) žijí měsíce až roky ve vodě, dospělci mají velmi krátký život (v řádu hodin až dnů).

Vážky i jejich larvy jsou dravé. Larvy žijí pod vodou, loví mj. prodlouženým spodním pyskem (maskou). Do řádu vážek patří např. vážky, šídla (c) či motýlice.

Švábi mnohdy mají zakrnělá křídla. Bývají všežraví. Některé druhy, např. šváb obecný (d) či rus domácí, jsou škůdci v budovách. Mezi šváby náleží i termiti, ti žijí sociálním (společenským) způsobem života. Švábi (včetně termitů) jsou častí zejména v tropech a subtropech.

Škvoři (např. škvor obecný – e) mají první pár křídel přeměněný v malé krovky. Klíšťkovité štěty na konci zadečku jim slouží k obraně a skládání blanitých křídel.

a – rybenka

b – jepice

c – šídlo královské

d – šváb obecný

e – škvor obecný

Rovnokřídlí mají často 3. pár končetin přizpůsobený ke skákání, dokáží vytvářet zvuky třením částí těla o sebe (stridulace). Patří sem saranče (např. saranče čárkovaná – f), kobylky (oproti sarančím mají delší tykadla, české druhy jsou větší), cvrčci či krtonožka obecná.

Vši druhotně ztratily křídla a přizpůsobily se parazitování. Veš dětská (g) žije ve vlasech, živí se krví. Lze proti ní bojovat např. ručním vyčesáváním vajíček (hnid) z vlasů.

Do skupiny polokřídlých patří mj. mšicosaví a ploštice:

• Mezi mšicosavé patří mšice (h), ty se živí šťávami rostlin. Mnohdy žijí v symbióze s mravenci.

• Ploštice mají polokrovky, první pár křídel, který je vpředu zpevněný (sklerotizovaný) a vzadu blanitý. Ústní ústrojí ploštic je bodavě sací. Většinou se živí rostlinnými šťávami, některé druhy (např. štěnice domácí, zákeřnice) konzumují krev. Mezi ploštice dále patří např. ruměnice pospolná (i) žijící často na kmenech lip či bruslařka (j), dravá ploštice pohybující se po vodní hladině.

f – saranče čárkovaná

g – veš dětská

h – mšice

i – ruměnice pospolná

j – bruslařka

Hmyz s proměnou dokonalou zahrnuje skupiny hmyzu, u nichž má mladý jedinec zcela jinou stavbu těla než dospělec. Mladý jedinec se od dospělce často liší svou ekologií (např. tím, kde žije, čím se živí).

Životní cyklus hmyzu s proměnou dokonalou

Z vajíčka (A) se líhne mladý jedinec (larva, např. u motýlů konkrétně housenka – B), ten se několikrát svléká a roste. Při předposledním svlékání vzniká kukla (C). V ní dochází k přestavbě tkání a orgánů (to vychází z tzv. imaginálních disků) a vzniká dospělý jedinec (imago, D). Dospělec se z kukly vylíhne (poslední svlékání). Dospělci se následně rozmnožují a cyklus se opakuje.

Příklady skupin (řádů)

Síťokřídlí mají křídla s výraznou žilnatinou. Patří sem např. dravá zlatoočka obecná či mravkolev běžný, jehož larvy (1) loví s využitím jamek v písku.

Blanokřídlí mají dva páry blanitých křídel. Zahrnují mnohé sociální druhy: Včela medonosná (2) je významným opylovačem. Z nektaru rostlin či medovice vytváří med, který uskladňuje do plástů jako potravu. Čmeláci (např. čmelák zemní) jsou zavalitější než včely. Vosy a sršně (3) mají výstražné zbarvení, jsou dravé. Mravenci (např. mravenec lesní – 4) žijí pospolitě v mraveništích, křídla mají pohlavní jedinci pouze v čase rozmnožování.

Brouci mají první pár křídel přeměněný na zpevněné krovky. Mívají různorodá tykadla, jejich ústní ústrojí je kousací (mnohdy přeměněné v lízací). Mezi brouky patří např. draví střevlíci (5), největší evropský brouk roháč obecný (6), světlušky schopné bioluminiscence (7) či dravá slunéčka (8).

Dvoukřídlí mají jeden pár blanitých křídel. Druhý pár mají přeměněný na kyvadélka (haltery), ta jim slouží k manévrování. Mají beznohé larvy. Mezi dvoukřídlé patří např. moucha domácí (9), komáři (10) sající krev či pestřenky (11), které mají výstražné zbarvení, přestože nejsou nebezpečné.

1 – larva mravkolva

2 – včela medonosná

3 – sršeň obecná

4 – mravenec lesní

5 – střevlík fialový

6 – roháč obecný

7 – světluška menší (samice)

8 – slunéčko sedmitečné

Mezi blechy patří blecha obecná (12). Má zploštělé tělo, saje krev člověka a dalších obratlovců.

Motýli mají rozměrná křídla pokrytá drobnými šupinkami. Housenky jsou zpravidla býložravé, dospělci se živí nektarem. Mezi motýly s denní aktivitou patří například babočky (13) či okáči (14), noční aktivitu má třeba kovolesklec gama (15) či lišaj smrtihlav (16).

9 – moucha domácí

10 – komár

11 – pestřenka

12 – blecha

13 – babočka kopřivová

14 – okáč prosíčkový

15 – kovolesklec gama

16 – lišaj smrtihlav