Plavuně, kapradiny a přesličky

Plavuně, kapradiny a přesličky patří mezi cévnaté rostliny (mají pravé cévní svazky, které rozvádějí po jejich těle látky). Rozmnožují se pomocí výtrusů.

Plavuně jsou evolučně původní skupinou cévnatých rostlin. Velké množství druhů plavuní žilo v prvohorách (zejména v karbonu), v této době dosahovaly i stromovitého vzrůstu (např. Lepidodendron). Biomasa těchto plavuní (a dalších rostlin) se ukládala v močálech, díky čemuž postupně vzniklo černé uhlí. V současné době žijí jen bylinné plavuně. Mají jednoduché čárkovité listy.

Mezi plavuně žijící na území Česka patří například:

• plavuň vidlačka (1) – má poléhavé stonky a dvojice výtrusných klasů
• vranec jedlový (2) – v horských oblastech, nevytváří výtrusné klasy
• šídlatka jezerní (3) – v Česku pouze v Černém jezeře na Šumavě

Kapradiny jsou obvykle byliny, v tropických oblastech rostou i stromovité druhy. V Česku žijí zejména na stinných místech či v blízkosti vody. Některé druhy však mohou žít i ve vodě či přichycené na jiných rostlinách (jako epifyty, zejména v tropech). Tropické druhy kapradin se někdy pěstují jako pokojové rostliny.

Nejběžnější kapradiny patří do řádu osladičotvaré. Jejich mladé listy bývají spirálně zkroucené. Výtrusné kupky (a) naspodu listů jsou kryté ostěrami (b), obsahují více výtrusnic (c). Z těch jsou vymršťovány výtrusy. Kapradiny se též množí či rozrůstají pomocí oddenků (podzemních přeměněných stonků).

Mezi zástupce kapradin patří například:

• kapraď samec (1) – běžná kapradina s kulatými výtrusnými kupkami, listy nevytrvávají přes zimu
• osladič obecný (2) – na skalách, vyhledává stinná a vlhká stanoviště
• sleziník routička (3) – na zdech, skalách, má zpeřené listy
• hasivka orličí (4) – největší kapradina na území Česka, roste po celém světě (kosmopolitně), cévní svazky v řapíku listu připomínají rakouskou orlici
• Platycerium („parožnatka“, 5) – epifytní tropický druh

Přesličky mají přeslenitě větvené stonky, na nich se nacházejí drobné šupinovité listy. Mezi přesličky náleží například:

• přeslička rolní – v příkopech, na polích, má jarní lodyhu (6, nezelenou, slouží k rozmnožování, nese výtrusný klas) a zelenou letní lodyhu (7)
• přeslička lesní – má víckrát větvené stonky, jarní lodyha (8) nese výtrusný klas, nejdříve je nezelená, pak fotosyntetizuje, letní lodyhy jsou kompletně zelené (9)