Management krajiny se v rámci ochrany přírody typicky zaměřuje na zvětšení biodiverzity neboli rozmanitosti života na určitých místech. Také může směřovat k ochraně ohrožených/zvláště chráněných druhů organismů a/nebo potlačování organismů nepůvodních (invazních) či expanzivních. Obnovení určitého biotopu (např. mokřadu) či zlepšení jeho stavu se označuje jako revitalizace.

Tato kapitola se věnuje hlavně základním fyzickým činnostem, které mohou zlepšit stav přírody na určitém místě a do kterých je případně možné se aktivně zapojit.

Způsoby managementu

Člověk v základu může ovlivnit následující.

Instituce a organizace spojené s managementem

Národní parky mají své vlastní správy. O chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky se stará Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Péči o přírodní památky a přírodní rezervace mají na starost krajské úřady (tato péče je obvykle externě zadávána). O přírodu ve zvláště chráněných územích i mimo ně mohou pečovat různé spolky a neziskové organizace (např. Český svaz ochránců přírody, Česká krajina, Pražská pastvina).

Vlastní zapojení

Na péči o přírodu a krajinu je možné se aktivně podílet, a to jak z pozice jednotlivce, tak v rámci větší skupiny lidí (např. školní třída, skupina dobrovolníků – třeba i v rámci organizace firmou).

V případě zájmu o zapojení se do ochranářských aktivit je možné zúčastnit se veřejně vyhlašovaných akcí. Výpomoc v rámci větší skupiny lidí (např. školní třídy) je vždy nadmíru vhodné domluvit s danou institucí. Účastníci tak mohou cíleně pomoci přírodě, odnést si zážitky a pocit zdárně odvedené práce, případně potkat další lidi se zájmem o přírodu. V případě dobrovolnických akcí v NP či NPR je také někdy možné dostat se na běžně veřejnosti nepřístupná místa.

Ve větších skupinách lze pomoci např. s hrabáním, přesunem biomasy (posekaných bylin, sena, hnoje, dřeva, kompostu…), nebo péčí o zvířata (úprava/oprava ohradníků či přístřešků, přemisťování stád…).