
Třídění živých organizmů

Lidé se odjakživa snaží organizmy pojmenovávat, třídit a seskupovat, aby se v jejich množství vyznali.
Druh
Nejnižší základní jednotkou třídění organizmů je druh (např. vrabec polní). Jména druhů jsou obvykle dvouslovná, zahrnují rodové jméno (obecnější, vrabec) a druhové jméno (konkrétnější, polní). Do jednoho rodu může patřit více druhů (např. do rodu vrabec patří vrabec polní či vrabec domácí). Za druh se obvykle označují podobné organizmy, které se mohou rozmnožovat a vytvořit plodné potomstvo.
Pojmenování organizmů
Jména organizmů se v češtině píší s malými počátečními písmeny (např. vlk obecný, borovice lesní). Výjimkou jsou vlastní jména (např. prstnatec Fuchsův) či umístění jména do nadpisu/na začátek věty.
Vědecká jména organizmů vycházejí zejména z latiny a řečtiny, jsou v základu dvouslovná. Píší se s velkým počátečním písmenem, od úrovně rodu níže kurzívou (např. Passer domesticus – vrabec domácí). Na zavedení názvosloví organizmů se do velké míry podílel švédský přírodovědec Carl Linné (1707–1778).
Obecnější skupiny (vyšší taxony)
Mezi taxony (skupiny) organizmů (vyšší než druh a rod) patří zejména:
- čeleď
- řád
- třída
- oddělení (u rostlin a hub)/kmen (u živočichů)
- říše
Vzhledem k pokrokům v určování příbuznosti organizmů pomocí molekulární biologie toto tradiční pojetí postupně ztrácí význam. Běžně lze hovořit zkrátka o skupinách organizmů. Klad v odborné biologii označuje skupinu organizmů, která zahrnuje předka a všechny z něho vzešlé potomky. Klady jsou tedy tzv. monofyletické (respektive holofyletické) taxony.
Zavřít