
Nukleové kyseliny a proteiny: základy

DNA je složitá látka, která nese genetickou informaci. Skládá se obvykle ze dvou spojených vláken, každé vlákno bývá složeno ze 4 typů nukleotidů. Na základě informace „zapsané“ v pořadí nukleotidů si všechny živé organismy tvoří proteiny (bílkoviny). Proteiny mohou být stavebními látkami, podílet se na řízení těla (hormony), urychlování chemických reakcí (enzymy), imunitě (imunoglobuliny), transportu látek aj. Proteiny jsou zodpovědné za vytváření znaků organismů.
Tvorba proteinů (proteosyntéza) uvnitř buněk probíhá tak, že informace v DNA se v rámci buněčného jádra přepíše do mRNA (toto se označuje jako transkripce). Molekula mRNA putuje do ribozomu, kde se na základě obsažené informace sestaví nový protein z aminokyselin (translace). Člověk aminokyseliny získává štěpením proteinů přijatých potravou, některé si dokáže vytvořit z jiných látek. Proteiny se v živých organismech tvoří prakticky neustále.
Platí tedy vztah: DNA → protein → znak.

Například: z potravy (1) získáme aminokyseliny (2). „Návod“ na tvorbu proteinů obsažený v DNA (3) se přepíše do mRNA (4). Na základě této informace se z aminokyselin vytvoří vlastní proteiny (5) důležité pro funkci svalů (6). Díky tomu se můžeme hýbat (7) – to je výsledný znak.
Zaměření tématu
Toto téma představuje souvislost nukleových kyselin a proteinů na úrovni ZŠ. Pokročilejší souvislosti (včetně např. chemického složení nukleových kyselin, principu genetického kódu) najdete v návazném tématu Nukleové kyseliny, proteosyntéza.
Zavřít