| jezero | vodní nádrž většinou přírodního původu nacházející se na pevnině |
| kapalnění | změna skupenství vody z plynného do kapalného |
| koloběh vody | zahrnuje změnu skupenství vody a její přechod mezi různými částmi Země |
| ledovec | přírodní těleso vznikající přeměnou sněhu na led |
| meandr | zákrut říčního koryta |
| okrajové moře | moře oddělené od oceánu poloostrovy nebo ostrovy |
| povodí | oblast, odkud voda stéká do jednoho závěrového profilu (tzn. do jednoho jezera, moře…) |
| pramen | vývěr podzemní vody |
| přehrada | stavba na vodním toku, která zahrazuje údolí a umožňuje vznik vodní nádrže |
| průliv | přírodní úžina moře mezi dvěma výběžky pevniny |
| průplav | člověkem vytvořená úžina mezi dvěma vodními plochami (např. mezi moři) |
| rašeliniště | zavodnělé místo, kde se vzniká rašelina |
| říční koryto | část zemského povrchu, ve kterém se nachází vodní tok; skládá se ze dna a břehů |
| rybník | umělá vodní nádrž určená k chovu ryb |
| sladká voda | obsah rozpuštěné soli ve vodě je méně než 0,3 ‰ |
| slaná voda | obsah rozpuštěné soli ve vodě je více než 24,7 ‰ |
| slatina | trvale zamokřená oblast, kde dochází k ukládání zbytků rostlin |
| úmoří | část pevniny, odkud veškerá voda teče do jednoho moře či oceánu |
| vnitřní moře | moře téměř nebo úplně obklopené pevninou spojené s oceánem průlivy |
| vodní jímavost půdy | vyjadřuje kolik vody může pojmout půda |
| výpar | změna skupenství vody z kapalného do plynného |
| záliv | výběžek vodní plochy do pevniny |
| zátoka | malý záliv |
| bezodtoká oblast | území uvnitř kontinentu, které nemá přímé spojení se světovým oceánem |
| brakická voda | obsah rozpuštěných solí ve vodě se pohybuje mezi 0,3 ‰ a 24,7 ‰ |
| ČOV | čistička odpadních vod |
| horský ledovec | masa ledu nacházející se ve vysokohorských oblastech |
| hydrologický rok | 12 měsíců, ve kterém v povodí spadne stejné množství vody ve formě srážek jako odteče |
| jesep | nánosový břeh říčního zákrutu, dochází zde k ukládání materiálu v korytě |
| malý hydrologický cyklus | výměna vody pouze nad oceány, nebo pouze nad pevninou |
| odtoková oblast | území, které má přímé hydrologické spojení se světovým oceánem |
| pevninský ledovec | masa ledu ohromné velikosti a mocnosti pokrývající oblasti o velikosti kontinentů |
| povodeň | přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku, voda zaplavuje území mimo řečiště |
| pramenná oblast | místo s více vývěry podzemní vody, vzniká zde vodní tok |
| průtok | vyjadřuje, kolik vody odteče za určitý čas; jednotkou je m³s⁻¹ |
| půdní vláha | voda nacházející se ve vrchních částech půdy blízko zemského povrchu |
| rozvodnice | čára tvořící hranici mezi sousedními povodími |
| sucho | nedostatek vody vzhledem k normálnímu stavu v určitém časovém období |
| světový oceán | souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů a moří |
| velký hydrologický cyklus | výměna vody mezi světovým oceánem a pevninou |
| vodní eroze | rozrušování povrchu působením vody, následný transport částic na jiné místo a jejich usazování |
| vodní stav | výška vody ode dna k hladině v určitém místě vodního toku |
| výsep | nárazový břeh říčního zákrutu, dochází zde k erozi koryta |
| zdrojnice | malý vodní tok v pramenné oblasti řeky |
| artéská pánev | podzemní voda je pod tlakem ve zvodnělé vrstvě hornin mezi dvěma nepropustnými vrstvami hornin |
| artéská studna | místo, kde se artéská voda dostává z podzemí na zemský povrch |
| dešťovo-sněhový režim odtoku | hlavním zdrojem vodnosti řek jsou dešťové srážky, důležité je i tání sněhu na jaře i v zimě |
| evaporace | výpar vody z neživé přírody (z hornin, vodních ploch, půdy…) |
| evapotranspirace | celkový výpar |
| hloubnice | linie spojující místa pod vodní hladinou se stejnou hloubkou |
| hydrogeografie | věda zabývající se vztahy mezi vodními útvary a ostatními krajinnými prvky |
| hydrogram | graf znázorňující rychlost průtoku vody v závislosti na čase |
| hydrologické sucho | dochází k poklesu množství vody ve vodních tocích a snižování hladin na vodních plochách |
| hydrologie | věda zabývající se pohybem a rozšířením vody na Zemi |
| hydrosféra | soubor veškeré vody na Zemi |
| intercepce | zadržování srážek na listech rostlin |
| ledovcový režim odtoku | vodnost řek určuje intenzita slunečího záření, která ovlivňuje tání ledovců |
| meteorologické sucho | méně srážek, než je za dané období obvyklé (např. měsíc, rok, více let) |
| monzunový režim odtoku | maximální průtoky v řekách nastávají v době letního monzunu |
| oceánografie | mezioborová vědní disciplína zabývající se fyzikálními a chemickými vlastnostmi moří a oceánů |
| oceánský dešťový režim odtoku | hlavním zdrojem vodnosti řek jsou zejména zimní dešťové srážky; u řek západní Evropy (Loira) |
| odtoková výška | roční objem odtoku vztažený na konkrétní plochu (např. plochu celého kontinentu), udává se v mm |
| odtokový režim | vyjadřuje změny v množství vody v řece během určitého časového období, závisí na klimatu povodí |
| přívalové povodně | dočasné zvýšení vodních hladin způsobené silnými srážkami krátkého trvání |
| rovníkový odtokový režim | hlavním zdrojem vodnosti řek jsou po celý rok vyrovnané srážky |
| salinita | celkové množství rozpuštěných solí v 1 kg mořské vody, udává se v promilích (‰) |
| sněhový režim odtoku | hlavním zdrojem vodnosti řek je tající sníh |
| socioekonomické sucho | projevy sucha ovlivňují běžný život lidí a způsobují hospodářské ztráty |
| subtropický režim odtoku | hlavním zdrojem vodnosti řek jsou dešťové srážky v zimních měsících, v létě v řekách málo vody |
| transpirace | výpar vody z rostlin |
| virtuální voda | množství vody, které je potřeba k výrobě určité věci |
| zemědělské sucho | nedostatek vláhy v půdě pro růst polních plodin a jiných rostlin |