Neurotické poruchy

Neurotické poruchy jsou duševní potíže, které se projevují hlavně silným strachem, úzkostí nebo vtíravými myšlenkami. Tyto projevy bývají velmi nepříjemné, ale nejsou známkou „šílenství“ – naopak, zažívá je během života mnoho lidí a dají se dobře léčit.

Tento text slouží k orientaci a vzdělávání. To, že se v něčem poznáme, ještě neznamená, že máme psychickou poruchu. Diagnózu může určit jen odborník, a to tehdy, když potíže dlouhodobě zasahují do našeho každodenního života.

Fobie

Fobie je intenzivní strach z podnětu nebo situace, která běžně není nebezpečná. Pokud někdo cítí paniku už jen při pohledu na obrázek pavouka a není schopen se soustředit na nic jiného, jde o fobii. Fobie vyvolává tělesné reakce jako bušení srdce, závratě či sucho v ústech. Lidé se často fobickým situacím vyhýbají, což jim komplikuje život.

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) se skládá ze obsesí (vtíravých myšlenek, např. „Zamkl jsem dveře?“) a kompulzí (nutkavých činů, např. opakované seřazování věcí podle barvy, neustálé vnitřní ujišťování se).

Lidé s OCD si uvědomují, že kompulze nemusí být logické, avšak poskytují jim úlevu od obsesivních myšlenek. Obsesivní myšlenky máme v jisté míře všichni, ale u OCD jsou tak časté a intenzivní, že lidem výrazně narušují každodenní život.

OCD není perfekcionismus. Jde hlavně o strach a potřebu uklidnění, ne o touhu po pořádku.

Generalizovaná úzkostní porucha (GAD)

GAD je stav, kdy člověk téměř neustále pociťuje úzkost a obavy. Tyto obavy nejsou zaměřené na jednu konkrétní věc, ale týkají se běžného života – zdraví, peněz, práce, rodiny.

Typické příznaky jsou napětí a nervozita, poruchy spánku a také potíže se soustředěním.

Lidé s GAD si často uvědomují, že se bojí „zbytečně“, ale neumí to ovlivnit.

Mít občasné obavy je normální. O GAD mluvíme tehdy, když úzkost trvá měsíce, člověk ji nedokáže ovlivnit a ovlivňuje to jeho školu, práci, vztahy nebo schopnost si odpočinout.

Panická porucha

Panická porucha se projevuje náhlými a silnými záchvaty úzkosti – panickými atakami. Ty přicházejí nečekaně, bez zjevné příčiny.

Příznaky panického záchvatu můžou být bušení srdce, pocení, třes, pocit, že se člověk nemůže nadechnout a také nevolnost.

Po prvním záchvatu má člověk často strach z dalšího, což může vést k vyhýbání se místům nebo situacím – někdy až k rozvoji agorafobie.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

PTSD vzniká po silně stresující nebo traumatické události – např. dopravní nehodě, útoku, válce, přírodní katastrofě.

Typické příznaky jsou znovuprožívání traumatu (flashbacky, noční můry), vyhýbání se situacím, lidem nebo místům, které trauma připomínají, zvýšená bdělost – podrážděnost, lekavost, poruchy spánku.

PTSD může propuknout hned po události, ale i s odstupem několika měsíců. Existuje také komplexní trauma (C-PTSD), která vzniká při opakovaném dlouhodobém stresu (například domácím násilí, šikaně…). Ne každý, kdo prožil trauma, má PTSD. Trauma může ovlivnit člověka i jinými způsoby – například problémy s důvěrou, sebehodnocením nebo regulací emocí.

Terapie

• Psychoterapie (při OCD a fobiích je jedna z mnoha terapií expoziční terapie, lidé se postupně přibližují k tomu, z čeho mají úzkost a jejich strach se zmenšuje - musí však být vedena odborníkem a v bezpečném prostředí, jinak hrozí retraumatizace)
• Léky (např. antidepresiva, někdy anxiolytika - proti úzkosti)
• Podpůrné techniky – dechová cvičení, mindfulness, relaxace

Důležitá je i podpora rodiny a blízkých.