Vývojová období v psychologii
1. Kojenecké období (0–1 rok)
- Hlavní vývojový úkol: Vytváření citové vazby.
- Nejrychlejší růst mozku a smyslového vnímání.
- Rozvoj objektové stálosti (dle Piageta) – dítě začíná chápat, že objekty existují i mimo jeho přímé vnímání.
- Formuje se základní důvěra k pečovatelům (Erikson: důvěra vs. nedůvěra).
2. Batolecí období (1–3 roky)
- Dítě se učí chodit, mluvit a ovládat jemnou motoriku.
- Začíná symbolické myšlení (Piagetovo předoperační stádium).
- Vyvíjí se autonomie a snaha o samostatnost (Eriksonovo autonomie vs. stud).
- První projevy egocentrického myšlení – dítě ještě neumí vidět svět z pohledu jiných lidí.
3. Předškolní věk (3–6 let)
- Hlavní kognitivní vývoj v předoperačním stádiu (dle Piageta).
- Rozvoj fantazijního a symbolického myšlení, hra na role.
- Přetrvává egocentrismus a animismus (přisuzování emocí neživým věcem).
- Rozvoj iniciativy a kreativity (Eriksonova iniciativa vs. vina).
4. Mladší školní věk (6–11 let)
- Dítě vstupuje do stádia konkrétních operací (dle Piageta) → schopnost logického myšlení o konkrétních věcech.
- Začíná chápat zachování množství, klasifikaci (třídění) a serializaci (řazení).
- Rozvoj pracovní morálky a kompetencí (Eriksonova snaživost vs. pocit méněcennosti).
5. Pubescence (11–15 let) a adolescence (15–20 let)
- Přechod do stádia formálních operací (dle Piageta) → schopnost abstraktního a hypotetického myšlení.
- Vznikají první morální dilemata, začíná zájem o sociální otázky.
- Hledání identity (Eriksonovo identita vs. zmatení rolí).
- Emoční nestabilita, zvýšená reflexe nad sebou a světem.
Rozdělení dalších vývojových fází se ještě někdy používá, i když je zastaralé: Mladá dospělost (20–30 let), Střední dospělost (30–45 let), Pozdní dospělost (45–60 let), Stáří (60 a více let).
Piagetova teorie kognitivního vývoje
Jean Piaget rozdělil kognitivní vývoj do čtyř stádií, která se objevují v pevně daném pořadí:
- Senzomotorické stádium (0–2 roky) – dítě poznává svět skrze smysly a pohyb, učí se kauzalitu a rozvíjí objektovou stálost (pochopení, že objekt existuje, i když ho nevidí).
- Předoperační stádium (2–7 let) – rozvoj symbolického myšlení (hra na doktora), přetrvává egocentrismus (neschopnost vnímat perspektivu jiných) a animismus (přisuzování emocí neživým věcem). Dítě nechápe zachování množství. Kolem 4–5 let se rozvíjí Teorie mysli – dítě chápe, že ostatní mohou mít odlišné myšlenky.
- Stádium konkrétních operací (7–11 let) – dítě zvládá logické myšlení o konkrétních věcech, chápe zachování množství, dokáže třídit objekty a vnímá vztahy mezi nimi.
- Stádium formálních operací (11+ let) – rozvoj abstraktního a hypoteticko-deduktivního myšlení, schopnost analyzovat složité koncepty a pracovat s hypotézami.
Eriksonova vývojová období jsou zpracována zde.