Děkujeme za vaše hodnocení.

Zpracování bezmoci

umime.to/236

Bez-moc je stav, kdy člověk vnímá, že nemá žádnou kontrolu nad situací, ve které se nachází – ať už reálně, nebo subjektivně. Tento pocit může vést k frustraci, únavě, smutku, pasivitě nebo rezignaci. Někdy je bezmoc reakcí na opakované selhání nebo na systémové překážky, které nelze snadno překonat.

Typy bezmoci

Bezmoc může mít různé formy podle toho, co je jejím hlavním zdrojem:

Naučená bezmoc

Vzniká, když člověk opakovaně zažívá, že jeho snaha nevede k žádné změně. Časem přestává věřit, že má smysl se snažit.

Sociální bezmoc

Souvisí s nerovností, diskriminací nebo předsudky, které člověku brání v rovné účasti ve společnosti.

Kulturní bezmoc

Vyplývá z tlaku tradičních hodnot nebo očekávání, které omezují osobní svobodu a volbu.

Politická bezmoc

Vzniká v situacích, kdy člověk nemá možnost ovlivnit rozhodnutí, která zásadně ovlivňují jeho život.

Ekonomická bezmoc

Souvisí s nedostatkem finančních a materiálních zdrojů potřebných pro naplnění základních potřeb nebo rozvoj.

Zdravotní bezmoc

Plyne z fyzických nebo psychických omezení, která člověk nedokáže ovlivnit.

Emoční bezmoc

Objevuje se, když silné emoce ovládnou prožívání natolik, že se člověk necítí být schopen je zvládat.

Environmentální bezmoc

Vztahuje se k pocitu ohrožení změnami v přírodním prostředí, které jsou mimo naši individuální kontrolu.

Digitální bezmoc

Týká se situací, kdy člověk nemá kontrolu nad tím, jak ho ostatní vnímají v online prostoru.

Zpracování bezmoci

Cesta ze stavu bezmoci vede skrze:

Obnovení vnímání pocitu, že aspoň něco ovlinit můžeme – např. pomocí malých dosažitelných kroků.
Vytváření podpůrných vztahů a komunit – sdílená zkušenost může přinášet úlevu i nové možnosti.
Rozlišení mezi tím, co lze ovlivnit a co ne – a zaměření pozornosti na oblast, kde je změna možná.
Společenskou odpovědnost – některé formy bezmoci nejsou problémem jednotlivce, ale vyžadují systémové změny a podporu.