Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Umíme to
Němčina
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
Obecná biologie, mikrobiologie, genetika
Podle prostředí
Houby a lišejníky
Rostliny
Živočichové
Člověk
Zdraví
Ekologie a ochrana životního prostředí
Geologie
Biologická olympiáda
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Porozumění
Příběhy
Pojmy ve větách
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Rozhodovačka
Buňka obecně
Krátká adresa: umime.to/SU4
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a systém.
Buňka obecně
Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organizmů. Organizmy mohou být v základu jednobuněčné či mnohobuněčné. U mnohobuněčných organizmů soubory buněk tvoří tkáně (u rostlin též označované jako pletiva), z tkání se skládají orgány (např. srdce, mozek, list, květ…).
Bakterie jsou jednobuněčné (či jejich buňky tvoří kolonie). Jejich buňka má DNA volně uloženou v cytosolu (nemá pravé jádro), je ohraničena cytoplazmatickou membránou, dále většinou buněčnou stěnou a případně pouzdrem (kapsulou).
Rostliny, živočichové, houby či protisté („prvoci“) patří mezi tzv. eukaryotní organizmy, které v buňkách mají pravé jádro ohraničené membránou. Buňky eukaryotních organizmů jsou stavebně složitější a zpravidla větší než buňky bakterií. Dále jsou uvedeny součásti eukaryotních buněk.
| součást buňky a popis | jak se projevuje navenek |
|---|---|
| jádro (a) – Je v něm uložena genetická informace ve formě DNA. | DNA je návod na tvorbu bílkovin (proteinů), v jádře je tedy „recept“ na stavební materiál vlasů, kostí, svalů aj., ale také enzymů a hormonů. |
| cytoplazmatická membrána (b) – Ohraničuje buňku, zajišťuje výměnu látek s okolím a komunikaci. | Organizmus není neorganizovanou neohraničenou hmotou, buňky si mohou předávat informace a látky. |
| buněčná stěna (c; není u živočichů) – Vně cytoplazmatické membrány, je propustná, zpevňuje buňku, obvykle z polysacharidů. | Orgány rostlin a hub jsou „tuhé“ a udržují si tvar. |
| mitochondrie (d) – Zajišťuje získávání energie rozkladem živin (organických látek) za účasti kyslíku (buněčné dýchání). | Můžeme získat energii např. ze svačiny, kterou sníme (za spoluúčasti kyslíku, který dýcháme). |
| vakuoly (e; v živočišných buňkách nemusejí být) – Jsou skladištěm různých látek (např. voda, cukry, barviva…), svým tlakem zajišťují napětí buňky. | Např. květenství chrpy je modré, protože ve vakuolách jeho buněk jsou anthokyany. Zalitá rostlina v květináči není zvadlá. |
| ribozomy (f) – Probíhá na nich tvorba bílkovin. | Organizmy jsou schopné tvořit bílkoviny. |
| chloroplast (g; pouze u rostlin) – Zajišťuje fotosyntézu, obsahuje barvivo chlorofyl. | Rostliny mohou fotosyntetizovat a jsou obvykle zelené. |
Cytosol je polotekutý roztok, v němž jsou uloženy buněčné součásti (organely). Veškerý obsah buňky mimo jádro (včetně organel) se označuje jako cytoplazma.
Mitochondrie a chloroplasty pravděpodobně vznikly v průběhu evoluce pohlcením bakterie (u chloroplastu konkrétně sinice). Samostatně se dělí a ponechávají si část své původní DNA. Jedná se o semiautonomní organely.
V buňkách se dále nachází:
- endoplazmatické retikulum (1) – Soustava kanálků a váčků, zajišťuje transport a úpravu látek, na drsné (granulární) endoplazmatické retikulum nasedají ribozomy a probíhá zde tvorba bílkovin (proteosyntéza).
- Golgiho komplex (2) – Stavebně podobný endoplazmatickému retikulu, provádí třídění a transport látek.
- lyzozom (3, není u rostlin) – Váček sloužící k rozkladu/odbourávání látek díky kyselému pH a enzymům.
- centrozom (4, není u vyšších rostlin a hub) – Účastní se dělení buňky.
- cytoskelet (5) – Zajišťuje rozmístění organel, transport látek a průběh buněčného dělení. Z různých proteinů.
- U rostlin se kromě chloroplastů nachází např. chromoplasty (6; náleží mezi plastidy), které obsahují barviva rozpustná v tucích.
Buňka obecně (střední)
Vyřešeno:
