Masožravé rostliny

umime.to/U2G


Stáhnout QR kód

Nadřazené: Krytosemenné rostliny – tematické skupiny

Masožravé rostliny obvykle rostou v místech, kde je nedostatek živin. Tyto živiny (zejména dusík a fosfor) mohou získávat ze živočišné kořisti, kterou nalákají (např. vůní/zápachem či vzhledem pastí) a následně rozloží (pomocí trávicích enzymů).

Kořistí masožravých rostlin je obvykle hmyz, určité druhy mohou být ale specializované i na jiné bezobratlé (např. pavoukovce, korýše). Obratlovci jsou spíše výjimečnou kořistí masožravých rostlin s velkými pastmi (např. láčkovka rádža). Některé masožravé rostliny se druhotně přizpůsobily získávání živin z rostlinného opadu (láčkovka soudečková) či trusu živočichů (např. láčkovka Lowova).

Žádná rostlina nezískává kořist květem, květy masožravým (stejně jako jiným) rostlinám slouží k pohlavnímu rozmnožování. Pasti masožravých rostlin jsou ve většině případů přeměněné listy. Typy pastí jsou tyto:

  • gravitační – Kořist spadne do dolní části pasti a nemůže vylézt ven. Víčko u gravitačních pastí obvykle slouží k zabránění vniknutí dešťové vody do láčky (a zředění trávicí tekutiny v její spodní části), po lapení kořisti se nezavírá. Vyskytuje se např. u láčkovek či špirlic.
  • adhezní (lepivé) – Kořist je nalepena na povrch listu. Např. u tučnic, rosnatek, rosnolistů.
  • mechanické sklapovací – Aktivně se hýbou v reakci na přítomnost kořisti, např. u mucholapky podivné či aldrovandky měchýřkaté.
  • detentivní (vrš) – Kořist do pasti může pouze zalézt, např. u genlisejí.
  • podtlakové – Vázané na vodní prostředí, dochází k otevření víčka pasti a rychlému nasátí kořisti, u bublinatek.

Masožravost u rostlin vznikla víckrát nezávisle na sobě. Mají-li různé druhy masožravých rostlin stejný typ pasti, nemusejí si být blízce příbuzné. Může se jednat o sbíhavý vývoj (konvergenci), např. u láčkovky a láčkovice či rosnatek a tučnic.

bublinatka jižní
a – bublinatka jižní
rosnatka okrouhlolistá
b – rosnatka okrouhlolistá
tučnice obecná
c – tučnice obecná
mucholapka podivná
d – mucholapka podivná
láčkovka
e – láčkovka
špirlice
f – špirlice
heliamfora
g – heliamfora

Mezi masožravé rostliny rostoucí v Česku patří například:

  • bublinatka jižní (a) – Nejčastější, má drobné podtlakové pasti, kvete žlutými souměrnými květy.
  • rosnatka okrouhlolistá (b) – Zejména na rašeliništích, listy obsahují výstupky s lesklými kapkami lepivé tekutiny (tentakule).
  • tučnice obecná (c) – Na prameništích a slatiništích, loví přízemní růžicí lepivých listů.

Většina masožravých druhů v Česku je vázaná na ohrožené biotopy a zvláště chráněná.

V tropech a subtropech rostou například:

  • mucholapka podivná (d) – Přirozeně na východě USA, nejčastěji šlechtěná, pasti se aktivně zaklapávají po podráždění chlupů na jejich vnitřní straně.
  • láčkovky (e) – Zejména v jihovýchodní Asii.
  • špirlice (f) – V Severní Americe.
  • heliamfory (g) – Zejména na stolových horách Venezuely, Guyany, Brazílie.


Vysvětlení mi pomohlo   Vysvětlení mi nepomohlo

Rozhodovačka

Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.


Masožravé rostliny   


Otázky

Výběr správné odpovědi z nabízených možností.


Masožravé rostliny   


Pexeso

Hledání dvojic, které k sobě patří.


Masožravé rostliny   


Poznávačka

Procvičování pojmů nebo názvů. Obsahuje dynamickou nápovědu.


Masožravé rostliny   


NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence