Mlži, hlavonožci

Mlži žijí ve slané či sladké vodě. Jejich schránka se skládá ze dvou lastur, které jsou spojené vazem, mohou se otevírat a zavírat. Mlži se živí filtrováním drobných částeček z vody. Mají nepřímý vývoj, jejich larvy mnohdy parazitují na žábrách ryb. Do skupiny mlžů náleží například:

• škeble rybničná (1), škeble říční (2) – mají tenkostěnné lastury, sladkovodní
• ústřice jedlá (4) – běžný konzumovaný mořský druh, chována i uměle
• perlotvorka mořská (3) – typická tvořením perel (tělíska vniklá do schránky jsou obalována perletí)
• další mořské druhy, jako např. slávka jedlá (5) s nesouměrnými modrošedými lasturami; srdcovka (6); hřebenatka (7); zéva obrovská (8) patřící mezi největší mlže

1 – škeble rybničná

2 – škeble říční

3 – ústřice jedlá

4 – perlotvorka mořská

5 – slávka jedlá

6 – srdcovka jedlá

7 – hřebenatka

8 – zéva obrovská

Plži a mlži obvykle mají úzké nároky na prostředí, jejich uložené schránky mohou sloužit k rekonstrukci podoby dřívější krajiny či datování vrstev hornin.

Hlavonožci jsou výlučně mořští, živí se dravě. Mimo loděnky mají současní hlavonožci redukovanou schránku. Pohybují se pomocí chapadel, ploutevního lemu či vypouštění vody (reaktivní způsob pohybu). Mezi hlavonožce náleží například:

• chobotnice pobřežní (I) – velmi inteligentní, žere např. korýše či jiné měkkýše
• sépie obecná (II) – schránku má redukovanou v sépiovou kost (zdroj vápníku např. pro exotické ptactvo)
• krakatice obrovská (III) – včetně chapadel až 20m délky, možná předloha pro bájného krakena

I – chobotnice pobřežní

II – sépie obecná

III – krakatice obrovská