Miříkovité, hluchavkovité

Čeleď miříkovité i hluchavkovité náleží mezi vyšší dvouděložné rostliny.

Miříkovité

Miříkovité rostliny jsou byliny. Jejich listy bývají zpeřené, mnohdy víckrát. Jejich květy jsou obvykle drobné, bílé či žluté, uspořádané do složených okolíků. Před květenstvím se nachází obal z listenů. Plodem bývá dvounažka, která se rozpadá na dvojici plůdků (merikarpií). Mezi miříkovité náleží druhy využívané jako zelenina či koření.

Mezi užitkové miříkovité patří například:

• mrkev obecná (a) – Dvouletá rostlina, roste i volně v přírodě. Vyšlechtěna a pěstována pro svůj zdužnatělý kořen, ten obsahuje β-karoten (provitamín A).
• petržel obecná (b) – Kořenová zelenina využívaná např. do polévek, také využívány listy petržele (např. kudrnky).
• pastinák setý (c) – Využíván podobně jako petržel, kvete žlutě.
• miřík celer (d) – Pěstován pro své bulvy, ty se užívají jako kořenová zelenina. Řapíkatý celer je pěstován pro zdužnatělé řapíky listů.
• kopr vonný (e) – Listy využívány jako koření, např. do koprové omáčky či při nakládání okurek, kvete žlutě.
• kmín kořenný (f) – Dvouletý, kmín jsou jeho plůdky (využívány např. na chleba a další pečivo).

Mezi plané miříkovité patří například:

• kerblík lesní (g) – Na okrajích lesů, v křovinách.
• bršlice kozí noha (h) – Roste na půdách bohatých živinami, v zahradách nevítaný plevel.
• bolehlav plamatý (i) – Vysoká rostlina se skvrnitým stonkem, jedovatý (údajně jím byl otráven Sokrates).
• bolševník velkolepý (j) – Statná invazní rostlina pocházející z Kavkazu, po potřísnění kůže a vystavení slunci vznikají těžce se hojící puchýře.

Hluchavkovité

Hluchavkovité rostliny jsou byliny či keříčky. Mají souměrné květy. Jejich listy jsou jednoduché, vstřícné (křižmostojné – sousední dvojice jsou umístěné kolmo), umístěné na čtyřhranném stonku. Hluchavkovité často obsahují vonné silice, často se používají jako koření nebo léčivé rostliny.

Mezi užitkové hluchavkovité patří například:

• rozmarýn lékařský (1) – Využíván jako koření, např. k dochucení masa.
• bazalka pravá (2) – Koření, typicky se používá čerstvá, původem z Indie.
• dobromysl obecná (3) – Též oregano, typicky užívaná v italské kuchyni.
• šalvěj lékařská (4)
• mateřídouška obecná (tymián, 5) – Koření, pochází ze Středomoří (v Česku neroste planě).
• máta peprná (6) – Obsahuje menthol (ochucení žvýkaček, zubních past apod.).

Mezi plané hluchavkovité patří například:

• hluchavka bílá (7) – Až 50cm bylina, má bílé souměrné pyskaté květy v přeslenech, roste na místech bohatších na živiny.
• hluchavka nachová (8) – Vzrůstem menší než hluchavka bílá, má růžovofialové květy.
• zběhovec plazivý (9) – Vytváří plazivé výběžky, kvete modře.
• popenec obecný (10) – Má drobné okrouhlé zubaté listy, fialové květy, jedlý.
• mateřídoušky (např. mateřídouška vejčitá, 11) – Často aromatické, růžově kvetoucí nízké byliny. Rostou na výslunných místech.