Rozlišování problémů životního prostředí

Životní prostředí se potýká s různými problémy. Tyto problémy zpravidla mají odlišnou podstatu a důsledky. Mohou však souviset se stejnou součástí přírody (například s atmosférou) či se do určité míry „překrývat“, a proto mnohdy dochází k jejich (mylnému) zaměňování.

Toto téma se zaměřuje právě na obecné rozlišení různých způsobů ohrožení životního prostředí.

Klimatická změna

Prohlubování skleníkového efektu, rychlé zvyšování průměrné teploty v období po průmyslové revoluci. Způsobena skleníkovými plyny, které se nacházejí v atmosféře a omezují únik tepla do vesmíru. Podílí se na ní zejména oxid uhličitý (\mathrm{CO_2}) vznikající lidskou činností – spalováním fosilních paliv. Určitý podíl mají i další skleníkové plyny (oxid dusný – \mathrm{N_2O}, methan – \mathrm{CH_4}). V současnosti se stále prohlubuje.

Klimatická změna je procvičována v samostatném tématu. Dále uvedeným problémům životního prostředí (ozonová díra, kyselé deště, smog) se věnuje téma znečištění ovzduší na předmětu chemie.

Ozonová díra

Způsobena rozkladem molekul ozonu (\mathrm{O_3}) ve vyšších vrstvách atmosféry působením freonů. To jsou halogenované uhlovodíky obsahující zpravidla atom(y) chloru (\mathrm{Cl}) a fluoru (\mathrm{F}). Úbytek ozonu vede ke zvýšenému pronikání UV záření na povrch Země. Používání freonů je v současnosti omezené, množství ozonu se obnovuje a ozonová díra tedy není výraznějším problémem.

Kyselé deště

Souvisí s atmosférou. Způsobené zejména oxidem siřičitým (\mathrm{SO_2}) a oxidem dusičitým (\mathrm{NO_2}), které vznikají při spalování fosilních paliv. Provozy, které například spalují uhlí, se v současnosti musejí odsiřovat. Také se zavádějí emisní standardy. Kyselé deště tudíž nejsou v současnosti výrazným problémem.

Aerosoly obsahující oxid siřičitý (\mathrm{SO_2}) dobře odráží sluneční záření (zvyšují odrazivost atmosféry), tedy v kontextu klimatické změny mají ochlazující efekt.

Smog

Různé typy smogu souvisejí s atmosférou. Mohou se vyskytovat společně.

Redukční (zimní) smog vzniká smísením spalin z fosilních paliv (např. uhlí) s mlhou. V současnosti méně častý. Chemická podstata je příbuzná vzniku kyselých dešťů.

Oxidační (letní, fotochemický) smog je způsoben hlavně oxidy dusíku (\mathrm{NO}_x) a těkavými organickými látkami. Za působení UV záření pak vzniká přízemní ozon (\mathrm{O_3}) (jde o silné oxidační činidlo, poškozuje organismy, jelikož je s nimi v těsném kontaktu).

Acidifikace oceánů, eutrofizace vod

Acidifikace (okyselování) oceánů probíhá zejména kvůli rozpouštění oxidu uhličitého z ovzduší (souvisí s klimatickou změnou). Výraznější acidifikace sladkých vod (související s kyselými dešti) v současnosti ustupuje.

Eutrofizace vod souvisí s přebytkem živin v nich, zejména sloučenin dusíku (\mathrm{N}) a fosforu (\mathrm{P}).

Věčné chemikálie, mikroplasty

Věčné chemikálie jsou chemické látky, které se v přírodě prakticky nerozkládají a nedochází k jejich přirozenému odstraňování. Jedná se např. o různé fluorované uhlovodíky. Mikroplasty, drobné částečky plastu, se naopak rozkládají velmi pozvolna. Ochotně na sebe vážou jiné znečišťující látky (např. výše zmíněné věčné chemikálie).