Stavba těla organismů (ptáci, bezobratlí, rostliny)
Typický ročník | 6. |
Interval vhodných ročníků | 6.–7. |
Učivo | stavba a funkce těla ptáků, stavba a funkce rostlin, kořen, stonek, list, květ, semeno, plod, vegetativní rozmnožování |
Bezprostřední výsledky učení |
|
Související RVP výsledky učení |
|
Modul představuje stavbu a funkci těla vybraných organismů. Je cílen zejména na výuku v 6. třídě, tudíž se může prolínat s modulem Sídla, les. Nabízí další pohled na organismy ilustrované v kontextu ekologických vztahů. V souvislosti s rostlinami je věnován prostor stavbě, funkci a přizpůsobení jednotlivých orgánů. Co se týká opeřenců, popisována je stavba těla, chování a vztahy s člověkem. Prostor je věnován i obecnějším souvislostem a popisu těla organismů jakožto propojeného funkčního celku.
1. Stavba těla ptáků a jejich chování | |||
Ptáci obecně, stavba těla | |||
Ptáci obecně, stavba těla • střední | |||
Chování ptáků, vztahy s člověkem | |||
Chování ptáků, vztahy s člověkem • střední | |||
2. Stavba a funkce těla rostlin: kořen, stonek, list | |||
Rostliny obecně, kořen • střední | |||
Rostliny obecně, kořen • střední | |||
Stonek, list, vegetativní rozmnožování • střední | |||
Stonek, list, vegetativní rozmnožování • střední | |||
3. Stavba a funkce těla rostlin: květ, semeno, plod | |||
Květ a květenství, opylení a oplození • střední | |||
Květ a květenství, opylení a oplození • střední | |||
Plody, semena a jejich šíření • střední | |||
Plody, semena a jejich šíření • střední | |||
Květ a květenství, opylení a oplození • těžké | |||
4. Tělo jako propojený celek | |||
Tělo jako celek, reakce na teplotu | |||
Tělo jako celek, reakce na teplotu • střední |
Náměty na doplňkové aktivity
Pozorování ptačího peříPtačí pera lze pozorovat jak pouhým okem/lupou, tak pod mikroskopem. Podobu určitého typu pera pak lze propojit s jeho funkcí (udržování vzduchu jakožto izolace u prachového peří, vytváření aerodynamického vztlaku u letek).
Šíření plodů a semenŽáci ve skupinách dostanou k dispozici diaspory (plody/semena) uzpůsobené přenosu různým způsobem. Úkolem je spojit konkrétní diaspory s typem přenosu a případně spojit s tím, kterým rostlinám patří. Příklady snadno dostupných rostlin (na podzim i na jaře): vítr – jasan, javor, orobinec; živočichové vně těla – lopuch; živočichové uvnitř těla – ptačí zob, jmelí; voda – olše.
Rozbor květuŽáci mají k dispozici lupy, izolepu, preparační sady a květy (např. zlatice). Jednotlivé části květu mohou oddělit a izolepou nalepit do svých sešitů. S pomocí informačních zdrojů mohou viděné části pojmenovat a popsat, k čemu konkrétně v květu slouží. U květu jako celku se pak dá popsat např. typ symetrie, lze také zdůvodnit, jakým způsobem je opylován a jak tomu odpovídá jeho podoba.