
Oxidy

Oxidy jsou sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními prvky. Oxidační číslo atomu kyslíku v oxidech je −II.
Název oxidu sestává z podstatného jména oxid a přídavného jména (obsahuje název prvku, se kterým je kyslík sloučen, s koncovkou dle jeho oxidačního čísla).
Pro ilustraci jsou dále uvedeny koncovky související s oxidačními čísly včetně příkladů oxidů:
Oxidační číslo prvku sloučeného s kyslíkem |
Koncovka přídavného jména |
Příklad: vzorec (včetně oxidačních čísel) |
Příklad: název a informace |
I |
-ný |
|
oxid dusný – Plyn užívaný např. při narkózách ve stomatologii. |
II |
-natý |
|
oxid uhelnatý – Jedovatá látka zabraňující přenosu kyslíku po těle. |
III |
-itý |
|
oxid železitý – Tvoří minerál hematit (krevel), což je ruda železa. |
IV |
-ičitý |
|
oxid uhličitý – Plyn vznikající při buněčném dýchání, potřebný pro fotosyntézu, podílí se na skleníkovém efektu. |
V |
-ičný, -ečný |
|
oxid vanadičný – Využívá se jako katalyzátor, např. při výrobě kyseliny sírové. |
VI |
-ový |
|
oxid sírový – Jeho reakcí s vodou vzniká kyselina sírová. |
VII |
-istý |
|
oxid chloristý – Stabilní oxid chloru. |
VIII |
-ičelý |
|
oxid osmičelý – Využívá se jako katalyzátor v organické chemii. |
Zavřít