Přejít na cvičení:
Poznávačka
Přejít na téma:
Soli
Zobrazit na celou obrazovku
Zobrazit shrnutí tématu
TWB
Sdílet

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

TWB
umime.to/TWB

umime.to/TWB

Soli

Soli jsou sloučeniny iontového charakteru. Obvykle se jedná o pevné látky, které v tavenině vedou elektrický proud. Vznikají například neutralizací, tedy reakcí kyseliny a hydroxidu. Tato kapitola se věnuje anorganickým solím, lze zde procvičovat jejich názvosloví.

Bezkyslíkaté soli

Bezkyslíkaté soli odpovídají halogenidům.

Soli kyslíkatých kyselin

Název solí kyslíkatých kyselin se skládá z podstatného jména (to se týká aniontu pocházejícího z kyslíkaté kyseliny) a přídavného jména (týká se kationtu, obvykle iontu kovu). Například = dusičnan draselný.

Oxidační číslo kyselinotvorného prvku Příklad podstatného jména/aniontu
I chlornan \mathrm{(ClO)^{-I}}
III dusitan \mathrm{(NO_2)^{-I}}
IV uhličitan \mathrm{(CO_3)^{-II}}, siřičitan \mathrm{(SO_3)^{-II}}, křemičitan \mathrm{(SiO_3)^{-II}}
V dusičnan \mathrm{(NO_3)^{-I}}, trihydrogenfosforečnan = fosforečnan \mathrm{(PO_4)^{-III}}, chlorečnan \mathrm{(ClO_3)^{-I}}
VI síran \mathrm{(SO_4)^{-II}}
VII manganistan \mathrm{(MnO_4)^{-I}}

Převádění názvu na vzorec

Příklad: dusičnan manganatý

  • Nejprve vytvoříme část vzorce odpovídající aniontu (je nutné ovládat tvoření vzorců kyslíkatých kyselin, nebo si základní kyseliny pamatovat – vizte výše). Dusičnan → bude se jednat o kyselinu dusičnou \mathrm{HNO_3}.
  • Anion kyseliny vzniká tak, že kyselina odštěpí kationt(y) vodíku. Bude mít tedy podobu \mathrm{(NO_3)^{-I}}.
  • Přidáme prvek tvořící kation s patřičným oxidačním číslem, v tomto případě \mathrm{Mn} s oxidačním číslem II (-natý). \mathrm{Mn^{II}(NO_3)^{-I}}.
  • Součet oxidačních čísel – respektive (myšlených) nábojů – v elektricky neutrální molekule je 0. S ohledem na to upravíme počet iontů. Lze použít i křížové pravidlo a oxidační číslo jednoho iontu „převést“ na počet výskytů druhého iontu: \mathrm{Mn^{II}(NO_3)^{-I}_{2}}\mathrm{Mn(NO_3)_{2}}

Převádění vzorce na název

Příklad: \mathrm{Al_2(SO_4)_3}

  • Při převádění vzorce na název je nutné si pamatovat/vyhledat buď podobu aniontů kyselin, nebo typická oxidační čísla částic prvků. Ideální je použít kombinaci obojího.
  • Vycházíme-li ze znalosti aniontu:
    • Víme, že sůl obsahuje síranový anion, který je odvozený z kyseliny sírové (\mathrm{H_2SO_4}). Tento anion má oxidační číslo −II (vznikne odštěpením dvou iontů \mathrm{H^+}).
    • Celkový součet oxidačních čísel síranových aniontů je −6.
    • Aby byl součet oxidačních čísel v molekule 0, každá jedna z částic hliníku musí mít oxidační číslo III.
  • Vycházíme-li z typických oxidačních čísel (u iontů odpovídají jejich nábojům):
    • Hliník (Al) má typické oxidační číslo III. Přídavné jméno bude hlinitý.
    • Kyslík (O) se ve sloučeninách typicky vyskytuje v oxidačním čísle −II (pokud není sloučen s fluorem).
    • Síra (S) musí tedy mít oxidační číslo VI → podstatné jméno bude síran.
  • Sůl vzorce \mathrm{Al_2(SO_4)_3} je síran hlinitý.
Zavřít

Soli (střední)


NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence