Raný středověk v českých zemích

V českých zemích mluvíme o raném středověku v období od konce stěhování národů do přibližně 11. století.

Cvičení v sekci První státy na českém území se věnují Sámově říši a Velké Moravě.

Zadání Přemyslovská knížata sledují situaci v Čechách od Bořivoje po Vladislava II. Procvičování doporučujeme doplnit o románský sloh.

Sámova říše

První slovanský státní útvar na západě se jmenoval Sámová říše. Informace o něm máme díky Fredegarově kronice. Šlo o kmenový svaz fungující v polovině 7. století, který vedl francký kupes Sámo. V roce 631 porazil v bitvě u Wogastisburgu franckého krále Dagoberta.

Od úmrtí Sáma až do 8. století nemáme o dění na našem území žádné informace.

Velkomoravská říše

Velká Morava byl státní útvar nacházející se primárně na území dnešní Moravy a Slovenska v 2. polovině 9. století. První známým knížem byl Mojmír I. z rodu Mojmírovců, který vyhnal ze sousedního Nitranska panovníka Pribinu a sjednotil obě země pod svou moc.

Jeho nástupce kníže Rastislav chtěl zřídit vlastní církevní organizaci, papež ho však odmítl. Obrátil se proto na byzantského císaře, který vyslal v roce 863 na Moravu dva církevní bratry Konstantina a Metoděje, jejichž posláním bylo šířit na Velké Moravě křesťanství. Ti:

• vytvořili první slovanské písmo – hlaholici,
• prosadili staroslověnštinu jako církevní jazyk, a
• v 80. letech 9. století pokřtili Bořivoje, prvního českého knížete, i s manželkou Ludmilou.

Kníže Svatopluk rozšířil území o Krakovsko, Slezsko, Lužici, Slovensko, část Maďarska a Rakousko. Za vlády Mojmíra II. se však v roce 906 říše rozpadla pod nájezdy maďarských kočovných kmenů

Rod Přemyslovců odvíjel svůj původ od bájného Přemysla Oráče. Tato knížecí a později královská dynastie vládla v českých zemích doložitelně od 2. poloviny 9. století do roku 1306.

První Přemyslovci

Prvním doloženým českým knížetem z rodu Přemyslovců byl Bořivoj I. Původně sídlil na Levém Hradci (kostel sv. Klimenta), ale přesunul do Prahy, kudy vedla významná obchodní cesta, sídlo svého rodu. V 80. letech 9. století přijal křest a tím i křesťanství na Velké Moravě.

Jeho nástupce kníže Spytihněv I. uznal v Řeznu podřízenost přemyslovských knížat Východofrancké říši, což historicky propojilo české země se západem nejen na politické úrovni, ale i náboženské. Všechny církevní organizace tak byly podřízeny Řeznu a Východofrancké říši.

Svatý Václav

Kníže Vratislav I., syn Spytihněva I., měl manželku Drahomíru. Jeho syny Václav a Boleslav vychovávala babička Ludmila, která byla dle legend uškrcena šátkem na Tetíně a následně prohlášena za svatou.

Po něm nastoupil jeho syn Václav. Bojoval s východofranckým králem Jindřichem Ptáčníkem a později mu byl nucen platit tribut pacis, tedy poplatek za mír. Mimo jiné založil kostel sv. Víta na Pražském hradě v místech, kde dnes stojí katedrála. 28. 9. 935 byl zabit ve Staré Boleslavi, dle legend na popud jeho mladšího bratra Boleslava. Později prohlášen za svatého.

Rozkvět českých zemí

Ať už Václava zavraždil kdoko, kníže Boleslav I. vládl velmi schopně. Založil množství hradů, skrze které systematicky spravoval české země. Založil i Vyšehrad. Odmítl platit tribut a začal razit nejstarší české mince, denáry. Ostatky svatého Václava nechal převést do kostela svatého Víta na Pražském hradě, což umožnilo jeho později prohlášení za svatého.

Vznik pražského biskupství

Kníže Boleslav II. na jeho vládu navázal a rozšířil území na Moravu, Slezsko, Slovensko a Malopolsko. V roce 973 založil pražské biskupství, čímž český stát zařadil mezi přední křesťanské státy.

Za jeho vlády došlo i k vyvraždění konkurentního rodu Slavníkovců v Libici.

Po smrti Boleslava II. nastává krize českého státu.

Románský sloh vznikl v 10. století na území západní a jižní Evropy. Vycházel z kultury antického Říma, od čehož byl odvozen jeho název „románský“. Na české území se tento sloh dostává až v průběhu 12. století.

Románská architektura

Stavby a celý vývoj slohu byly ovlivněny vývojem v jednotlivých zemích. Typickými stavbami byly rotundy a baziliky. Rotunda má kruhový půdorys a často je u ní i půlkruhový výklenek, který se nazývá apsida. Bazilika je obdélníkového půdorysu, který je dělen na několik částí, které nazýváme lodě.

Dalšími znaky románského slohu jsou:

• mohutné zdi,
• sdružená okna rozdělená sloupky.
• zdobené sloupy a
• portály, tey zdobené vstupy.

Dalšími stavbami, které u nás můžeme v románském slohu najít, jsou hrady, kamenné mosty nebo kláštery.

Zdi byly zdobeny freskami. Jednalo se o barevné malby do vlhké omítky. U nás je jimi proslavena rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě, na jejíž zdech jsou ztvárněni přemyslovští panovníci.

Románské písemnictví

Hlavním jazykem této doby byla latina. Knihy vznikaly v klášterech ručním přepisováním na pergamen v přímo k tomu určených skriptoriích. Prvnímu zdobenému písmenu na stránce říkáme iniciála a ilustracím v knihách iluminace.

Typickým dílem této doby jsou kroniky a legendy. Autorem Kroniky české je Kosmas, kniha je napsána v latině. Jedná se o nejstarší českou kroniku, která popisuje dějiny od stavby Babylonské věže a pokračuje až do doby Kosmova života.