Adolf Hitler se dostal k moci po svém zvolení v roce 1933. Hned po svém nástupu začal podnikat antisemitské kroky a kroky proti demokracii. To vše pak vyústilo ve vypuknutí druhé světové války.

Situace před zvolením Adolfa Hitlera

Světová hospodářská krize dopadla na Výmarskou republiku (dnešní Německo), která byla již tak ovlivněna sankcemi po první světové válce, velmi tvrdě. Do roku 1932 se průmyslová výroba snížila o 42 %, což znamenalo 6 milionů nezaměstnaných.

Nástup Hitlera k moci

Adolf Hitler vystupoval s ostrou rétorikou namířenou zejména proti Židům, které označil za viníky špatné situace v Německu. Kromě nich obvinil také poválečnou vládu v Německu, která se nedokázala vypořádat s důsledky prohrané první světové války.

Proto Hitler navrhl, aby se Německo zřeklo Versailleské dohody a Židé měli přijít o své společenské, politické i hospodářské postavení. Z Německa se poté mělo stát Nové Německo, což by byla mocná říše vládnoucí celému světu.

Hitler a NSDAP získali podporu hlavně u střední třídy a části dělnické. Počítat mohl i s podporou bohatých průmyslníků, kterým byla sympatická nenávist Hitlera vůči komunistům (obávali se znárodňování). V roce 1933 zvítězila strana NSDAP v demokratických volbách a prezident Hindenburg jmenoval Hitlera říšským kancléřem. Vznikla Třetí říše.

Likvidace prvků demokracie:

Ihned po získání moci začalo NSDAP systematicky likvidovat demokratické prvky v Německu. Jednalo se o:

• rozpuštění Říšského sněmu,
• omezení lidských práv po požáru Říšského sněmu (omezena byla osobní svoboda, svoboda projevu, svoboda tisku, shromažďování, telefonní a poštovní tajemství),
• teror proti odpůrcům pomocí oddílů SA,
• zákaz komunistické a sociálně demokratické strany (jaro 1933) a později všech stran kromě NSDAP, a
• likvidaci i nepohodlných nacistů, která vygradovala 30. 6. 1934 v noc dlouhých nožů, kdy členové SS povraždili asi tisíc členů SA.

V roce 1934 zemřel prezident Paul von Hindenburg a Hitler se stal Vůdcem Třetí říše. Po získání úplné moci Hitler pokračoval v dalších změnách, především přitvrzoval v opatřeních vůči Židům a demokracii.

Zásahy do ekonomiky

Hned po svém nástupu se Hitler pustil i do nastartování ekonomiky, která byla zasažena hospodářskou krizí. Zavedl systém řízeného hospodářství, omezil pohyb pracovních sil a rozpustil odborové organizace.

Většina průmyslové výroby se přesunula do zbrojního průmyslu, což souviselo se snahou obnovit německou armádu. Zemědělci museli zajistit dostatek surovin tak, aby stíhali zásobovat Německo v průběhu války. Nezaměstnaní pracovali na stavbě silnic, díky kterým došlo ke zjednodušení přesunů armády a zásob.

Opatření proti Židům

Asimilace Židů do společnosti probíhala již během 19. století. Ve 20. století se jejich situace začala zhoršovat. V roce 1935 došlo v Německu k vydání norimberských zákonů. Tím byla zakázána smíšená manželství, s tím souvisela s nutností prokazovat původ. O německé občanství přišli všichni, kteří nebyli árijského původu.

Předválečné pronásledování Židů vyvrcholilo v roce 1938 křišťálovou nocí. Během té došlo k vypálení synagog a židovských obchodů a povraždění velkého množství židovského obyvatelstva, další pak byli posláni do koncentračních táborů. Prvním koncentračním táborem bylo Dachau, založené v roce 1933.