Baroko je historickým uměleckým směrem z období raného novověku. V České republice patří mezi nejvýraznější slohy a setkáme se s ním na většině historických míst. Jedná se o poslední umělecký směr, který se rozšířil v celé Evropě.

Historie baroka

Vzniklo na konci 16. století v Itálii a během 17. století postupně nahradilo renesanci v Evropě. Samotný název se začal používat až později, jelikož je odvozován od portugalského slova barocco, které odkazuje na nepravidelnou perlu.

Evropou se šíří v době silné protireformace, a proto bývá spojováno s katolickou vírou a návratem absolutistické moci panovníka.

Znaky baroka

Barokní styl je okázalý a vznešený. Snaží se dát najevo energii, pohyb a dramatičnost. Vyjadřuje vztah k Bohu a zdůrazňuje citovost.

Stavby jsou masivní a symetrické, mezi časté materiály patří mramor a pozlacené prvky. Velmi časté jsou i sochy v nadživotní velikosti, mezi typické motivy patří barokní andílci.

Baroko v českých zemích

Typickými stavbami baroka byly hlavně církevní, tedy kostely. Velká většina starších památek byla alespoň nějakým způsobem barokizována, tedy přestavěna do barokního stylu.

Mezi nejznámější české barokní architekty patří Kryštof Dienzenhofer a Kilián Ignác Dienzenhofer, otec a syn. Mezi jejich nejvýznamnější stavby patří kostel svatého Mikuláše na Malé Straně nebo Michnův letohrádek. Hlavní osobností českého gotického baroka, které do barokního slohu přebírá některé prvky gotiky, je Jan Blažej Santini-Aichel. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

S tímto obdobím je také spojeno svatořečení Jana Nepomuckého, které je jeden ze symbolů rekatolizace.

Barokní malířství

V této době vznikala díla spojená s církevní tématikou, objevují se také fresky. Malíři se snaží o hru světla a barev. Velmi časté jsou také portréty nebo krajinky.

Za průkopníka je považován Caravaggio, mezi další zásadní malíře patří Petr Paul Rubens nebo Rembrandt van Rijn. Čechy zastupují například Karel Škréta nebo Václav Hollar.