První československá republika vznikla 28. října 1918. Při jejím vzniku byli přítomni takzvaní muži října, mezi které patřili čtyři Češi a jeden Slovák. Večer téhož dne Národní výbor oficiálně potvrdil existenci nového státu.
Dne 30. října 1918 byla přijata Martinská deklarace, v níž se Slováci přihlásili ke společné myšlence státu Čechů a Slováků a zároveň ustanovili Slovenskou národní radu.
Dne 14. listopadu 1918 vzniklo Revoluční národní shromáždění, které fungovalo až do roku 1920. Toto shromáždění oficiálně sesadilo habsburský rod a vyhlásilo Československo republikou.
Prezidentem byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk a předsedou vlády se stal Karel Kramář. V únoru 1920 byla vydána nová ústava Československé republiky.
Národnostní otázky
Hranice nového státu byly určeny na versailleské mírové konferenci. Území Československa se sestávalo z bývalých zemí Koruny české, severní části Uher a Podkarpatské Rusi. O hranice vznikaly spory, především s Maďarskem a Polskem.
Zásadním problémem byly také národnostní otázky. Prosazovala se myšlenka čechoslovakismu, jejímž cílem bylo vytvořit jednotný československý národ, aby Němců nebylo více než Slováků.
Národní složení první republiky
Národnostní složení obyvatelstva vypadalo takto:
- 65,5 % Češi + Slováci
- 23,4 % Němci
- 5,6 % Maďaři
- 3,4 % Rusíni, Ukrajinci, Rusové
- 1,3 % Židé
- 0.6% Poláci
V českých zemích se nacházela většina průmyslu, který pocházel ještě z dob Rakouska-Uherska, zatímco Slovensko a Podkarpatská Rus byly hospodářsky zaostalejší. V zemi proběhla pozemková reforma, při níž byla velkostatkářům odebrána veškerá půda nad 250 hektarů. Tato půda byla přidělena rolníkům a bezzemkům a část byla rozprodána.
Zahraniční politika
Československo se stalo jedním ze zakládajících států Společnosti národů a jeho zahraniční politika byla orientována především na Francii. Vznikla také Malá dohoda, kterou tvořily Československo, Jugoslávie a Rumunsko.
Domácí politika
V roce 1921 byla založena Komunistická strana Československa. Významnou roli v politickém životě hrála takzvaná Pětka, což byl mimoparlamentní výbor představitelů pěti nejsilnějších politických stran – agrárníků, sociálních demokratů, národních socialistů, národních demokratů a lidové strany. Na Slovensku působila Hlinkova slovenská ľudová strana, která usilovala o získání autonomie Slovenska.
Československá ekonomika zaznamenávala vzestup až do roku 1929, k čemuž přispěly například podnikatelské úspěchy Tomáše Bati. Období třicátých let a hospodářské krize v Československu je věnováno samostatné shrnutí.