Období před revolučním rokem 1848 označujeme jako dobu předbřeznovou. Jedná se o dobu vlády kancléře Metternicha a rozvoje průmyslu v českých zemích.

Vývoj v době předbřeznové

Na počátku 19. století jsou české země součástí rakouského císařství, kterému vládl císař František I. Období jeho vlády a jeho syna Ferdinanda I. je v českých dějinách označována jako doba předbřeznová.

Bylo to obdobím dlouhodobého míru, kdy docházelo k růstu počtu obyvatel, svůj podíl na tom měla i lepší hygiena a rozvoj lékařství. Hlavní osobou spojenou s první polovinou 19. století byl kancléř Klemens Metternich, který měl na starosti státní správu. Způsobu jeho vlády se říká metternichovský absolutismus.

Během něj došlo znovu k posílení moci šlechty a církve. Obyvatelstvo bylo pod dozorem tajné policie, fungovala také rozsáhlá cenzura novin.

V čele jednotlivých zemí monarchie stály zemské vlády neboli gubernie, které podléhaly úřadům ve Vídni. Existovaly také zemské sněmy, jejichž vliv byl však velmi omezený. Český sídlil v Praze. Dělil se na čtyři kurie, které zastupovaly nejvyšší vrstvy obyvatelstva – vyšší šlechtu, nižší šlechtu, duchovenstvo a měšťany královských měst. Morava a Slezsko měly vlastní stavovské sněmy.

Průmyslová revoluce v českých zemích

V této době se v českých zemích také rozvíjela průmyslová revoluce. Docházelo k rozsáhlé industrializaci v celé zemi, hlavním odvětvím bylo textilnictví. Textilní továrny byly zakládány hlavně v severních Čechách.

Ke změnám však docházelo také v oblasti zemědělství, za nejvýznamnější vynález v této oblasti bývá považováno ruchadlo bratranců Veverkových. České země se staly jednou z nejprůmyslovějších částí habsburské monarchie.