Období před revolučním rokem 1848 je nazýváno doba předbřeznová. Jedná se o dobu vlády kancléře Metternicha a rozvoje průmyslu v českých zemích.

Vývoj v době předbřeznové

Na počátku 19. století jsou české země součástí rakouského císařství, kterému vládne císař František I. Vláda jeho a jeho syna Ferdinanda I. je v českých dějinách označována jako doba předbřeznová.

Bylo to obdobím delší doby míru, kdy docházelo k růstu počtu obyvatel, svůj podíl na tom měla i lepší hygiena a rozvoj lékařství. Hlavní osobou spojenou s první polovinou 19. století je kancléř Klemens Metternich, který měl na starosti státní správu. Způsobu jeho vedení se říká metternichovský absolutismus.

Během něj došlo znovu k posílení moci šlechty a církve. Obyvatelstvo bylo pod dozorem tajné policie, fungovala také rozsáhlá cenzura novin.

V čele jednotlivých zemí monarchie stály zemské vlády neboli gubernie, které podléhaly úřadům ve Vídni. Existovaly také zemské sněmy, které ale měly velmi malý vliv. Ten český sídlil v Praze. Dělil se na čtyři kurie, jejichž součástí byly nejvyšší vrstvy obyvatelstva – vyšší a nižší šlechta, duchovní a měšťan královských měst. Morava a Slezsko měly vlastní stavovské sněmy.

Průmyslová revoluce v českých zemích

V této době se v českých zemích také rozmohla průmyslová revoluce. Docházelo k industrializaci v celé zemi, hlavním odvětvím bylo textilnictví. Textilní továrny byly zakládány hlavně v severních Čechách.

Ke změnám docházelo ale také v oblasti zemědělství, nejvýznamnějším vynálezem v této oblasti je pravděpodobně ruchadlo bratranců Veverkových. České země se staly jednou z nejvíce průmyslových částí habsburské monarchie.