Skvěle, štít %% dosažen
Doba pobělohorská » Rozhodovačka »
Doba pobělohorská
Rozhodovačka
Procvičujte neomezeněVáš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit se
WGX
QR kód
Kód / krátká adresa
Zkopírujte kliknutím.
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.
Doba pobělohorská
Jedná se o dobu úzce spojenou s českým stavovským povstáním a třicetiletou válkou. Časově je doba pobělohorská ohraničena lety 1620–1648, tedy bitvou na Bílé hoře až po konec třicetileté války.
Přímé následky stavovského povstání
Po porážce stavů v bitvě na Bílé hoře se do čela českého státu znovu dostal Ferdinand II. Habsburský. Ten okamžitě začal s trestáním členů povstání a s nápravou poměrů v českém státě.
Vrcholem byla poprava dvaceti sedmi českých pánů na Staroměstském náměstí 21. června 1621.
Dvacet sedm pánů?
I když je tato událost nazývaná jako poprava dvaceti sedmi českých pánů, popraveni byli doopravdy páni pouze tři. Pán byl totiž v této době šlechtický titul, který náležel Jáchymu Ondřeji Šlikovi, Václavovi Budci z Budova a Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Dále pak bylo popraveno sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. Pravděpodobně nejznámějším z měšťanů byl Jan Jessenius, lékař, který provedl první veřejnou pitvu v českých zemích.
Mezi další kroky krále patřilo zabavení majetků českých šlechticů, kteří se zúčastnili povstání, upevnění jeho moci s pomocí nově jmenovaných zástupců do zemské vlády – Karla z Lichtenštejna a Františka z Ditrichštejna a rekatolizace.
Rekatolizace probíhala v několika fázích. Moc na pražské univerzitě převzali husité, ze země byli vypovězeni evangeličtí duchovní a šlechtici a měšťané byli donuceni ke změně víry pod pohrůžkou ztráty majetku a vypovězení ze země.
Výměna šlechty
Vzhledem ke konfiskacím se šlechtický majetek dostal do rukou velmi malého množství šlechtických rodů. Zároveň také docházelo k příchodu šlechtických rodů ze zahraničí, které postupně vyměnily staré české rody.
Obnovené zřízení zemské
V roce 1627 bylo přijato Obnovené zřízení zemské pro Čechy, o rok později pro Moravu, které stvrzovalo změny, které nastaly po bitvě na Bílé hoře.
- přesunutí veškeré moci do rukou panovníka
- dědičnost českého královského titulu pro habsburský rod
- povolené jediného náboženství – katolického
- došlo ke zrovnoprávnění češtiny s němčinou
- větší politická moc pro duchovenstvo a zničení politické moci pro města
Zásady obsažené v Obnoveném zřízení zemském byly stvrzeny i Vestfálským mírem, který byl podepsán na konci třicetileté války.
Další důsledky
Doba pobělohorská je spojena také s probíhající třicetiletou válkou na území celé Evropy, která zasáhla také české země. Ve spojení s kroky panovníka po bitvě na Bílé hoře a válkou, která trvala třicet let, se zásadně proměnila životní situace obyčejných lidí v českých zemí. Kromě rekatolizace a výměně šlechtických rodů, znamenala válka také mnohem větší daňovou zátěž, docházelo k plenění na venkově i ve městech a v zemi propukaly epidemie nemocí. Za třicet let (1618–1648) se počet obyvatel snížil o 30%.
Doba pobělohorská = doba temna?
Období po Bílé hoře bývá často vnímáno v pohledu na české dějiny jako doba temna. Tomuto pojmenování pomohl i román Aloise Jiráska Temno, který se tímto obdobím zabývá. V dnešní době již tak ale historiky rozhodně považováno, i přes výše zmíněné události, není.
Jan Amos Komenský
Je nazýván učitelem národů, protože je autorem mnoha pedagogických a didaktických knih a příruček. Kromě nich je za jeho vrcholné dílo považován Labyrint světa a ráj srdce. Byl členem Jednoty bratrské a po bitvě na Bílé hoře byl nucen konvertovat ke katolictví. To odmítal a utekl z českých zemí do exilu do Nizozemska, kde je i pohřben.
Doba pobělohorská (střední)
Nyní se mohou opakovat už vyřešená zadání.