Přibližně v 2. polovina 3. tisíciletí př. n. l. se objevují první civilizace i na poloostrově Přední Indie. Zvláště příznivé podmínky pro zemědělství byly v povodí řek Indus a Ganga, kde se hojně využívalo i umělého zavlažování. Sklizeň díky vhodným podmínkám tak mohla probíhat dvakrát až třikrát ročně.
Pro starověkou Indii byla typická rozsáhlá a často dobře organizovaná města, která byla centrem řemesel a obchodu. Indové obchodovali především s kořením, látkami, zlatými šperky i slonovinou. Slon zde byl, narozdíl od Evropy, v této době již částečně domestikovaným zvířetem využívaným pro práci, transport či k válečným účelům.
Náboženství starověké Indie
Ze starověké Indie známe tři náboženské tradice, hinduismus, buddhismus a džinismus.
Buddhismus a džinismus mají spíše filozofický základ, hinduismus je polyteistické náboženství, má tedy větší množství bohů.
Hinduismus
Hinduismus je indické náboženství a filozofický systém, který zahrnuje širokou škálu věrouk, rituálů a tradic. Věří v reinkarnaci, karmu (řetězení činů a následků) a dharmu, tedy jakýsi životní řád a morální povinnost. Uctívá mnoho bohů a zdůrazňuje cestu k osvobození. Vychází z posvátných textů jako jsou védy či upanišady.
Buddhismus
Buddhismus je duchovní a filozofický systém, zaměřený na překonání utrpení prostřednictvím osvícení. Klade důraz na meditaci, etiku a moudrost, přičemž odmítá lpění na materiálním světě.
Vývoj starověké Indie
Harappská kultura
Nejstarší období je pojmenovano podle města Harappy a sídlila v povodí Indu. Toto archeologicky zkoumané město je zajímavé tím, že evidentně vznikalo podle plánu. Mělo široké ulice, domy z pálených cihel a dokonce přívody vody do domů a kanalizaci. V centru města byl opevněný palác obývaný pravděpodobně vládce zvaný citadela.
Příchod Árjů a védské období
V 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l. došlo k velkým pohybům indoevropských kmenů. Jeden z nich, Árjové, se usídlil v povodí Gangy, kde vybudoval vyspělou civilizaci. Toto období bylo pojmenováno podle náboženských textů, véd. Ty později doplnily komentáře zvané upanišady.
Společnost Árjů se postupně rozdělila do dědičných společenských vstev, varn.
| bráhmani |
kněží (nejvyšší varna) |
| kšátriové |
bojovníci (varna, ze které pocházel král) |
| váišové |
primárně zemědělci |
| šúdrové |
chudí, někteří řemeslníci, lovci, apod. |
Ašóka a klasické období
Postupem času dochází k upevňování rozdělení obyvatel podle majetku do kast a k rozšíření říše na území téměř celého Indického poloostrova. Nejinak tomu bylo za vlády Ašóky (cca 272 až 232 př. n. l.), který se zasloužil o šíření buddhismu. Jeho vláda byla mírumilovná, jak by se od buddhistického vládce dalo očekávat.
Během vlády jeho nástupců někdy ve 4. století n. l. došlo také k upevnění pozice hinduismu v Indii. V 6. století se poslední říše navazující na starověkou Indii pod nájezdy Hunů rozpadla.
