- Země jako vesmírné těleso
Všechny souhrny - Planeta Země
- Pohyby Země
- Střídání ročních období
- Měsíc
- Slapové jevy
- Stavba Země
Cvičení
Otáčení kolem zemské osy
Planeta Země se otáčí kolem své osy, což je myšlená přímka spojující jižní a severní pól procházející skrz zemské těleso. Zemská osa je vzhledem k oběžné dráze Země kolem Slunce (ta se nazývá ekliptika) nakloněné zhruba o 23,5°, a směřuje ve vesmíru víceméně stále stejným směrem – k hvězdě Polárce.
Rotace Země kolem osy způsobuje střídání dne a noci. Země se otáčí proti směru hodinových ručiček, tedy od západu k východu. To způsobuje, že při pohledu na oblohu se Slunce, Měsíc a hvězdy zdánlivě pohybují naopak – z východu na západ. Na neosvětlené polokouli nastává noc a na osvětlené polokouli den.
Hvězdný den a sluneční den
Jedno úplné otočení Země kolem své osy o 360° se nazývá hvězdný (neboli siderický) den. Trvá přesně 23 hodin 56 minut a 4,1 sekund.
V běžném životě se však používá délka dne, která je určena podle zdánlivého pohybu Slunce na obloze. Tedy podle dvou po sobě jdoucích okamžiků, ve kterých je Slunce na místním poledníku na obloze nejvýše. Kvůli nerovnoměrnému pohybu Země kolem Slunce a pro zjednodušení byl vytvoření střední sluneční den, který trvá přesně 24 hodin.
Otáčení kolem Slunce
Jedno otočení Země kolem Slunce trvá přibližně 365,25 dne, tedy jeden rok. Běžný kalendářní rok má 365 dní, a jednou za 4 roky nastává rok přestupný, který má 366 dní. Země se pohybuje kolem Slunce po mírně eliptické dráze (proti směru hodinových ručiček), tudíž je ke Slunci v určitých částech roku blíže (přísluní, odborně perihelium = 147,1 mil. km, nastává v lednu), jindy dále (odsluní, odborně afelium, 152,1 mil. km, nastává v červenci). Střední vzdálenost Země od Slunce je 150 mil. km.
Pohyb Země po oběžné dráze kolem Slunce je nerovnoměrný, zákonitosti pohybu Země kolem Slunce popisují Keplerovy zákony.
Střídání ročních období
Vzdálenost Země vůči Slunci má na střídání ročních období pouze malý vliv. Hlavním (a často opomíjeným) důvodem střídání ročních období je relativně stálý sklon zemské osy vůči hvězdám při otáčení Země kolem Slunce. Kvůli němu na Zemi dopadá různě velké množství sluneční energie.
Osa směřuje v současné době ke hvězdě Polárce. Když je severní polokoule natočena od Slunce, nedopadá na ní tolik sluneční energie, a nastává zima. V létě je severní polokoule ke Slunci přikloněna, tudíž sluneční energie na ní dopadá více. To samé platí i pro jižní polokouli, avšak opačně – v období naší zimy je jižní polokoule ke Slunci přikloněna, a nastává tam léto.
V okolí rovníku se roční období nestřídají.
Pohyb kolem těžiště soustavy Země–Měsíc
Měsíc je jediná přirozená družice Země, která je oproti Zemi zhruba 4× menší. Stále však má svou gravitaci, kterou působí na Zemi, stejně jako Země svou gravitací působí na Měsíc. Měsíc tak se Zemí vytváří soustavu – obíhají kolem společného těžiště (barycentra), které se nachází asi 1700 km pod povrchem Země. Jejich vzájemné silové působení způsobuje slapové jevy.
Další pohyby Země
Mezi další pohyby Země patří:
- precese – Vzhledem ke gravitačnímu působení Slunce a Měsíce na Zemi dochází k vychylování a naklonění zemské osy. Zemská osa tak pomyslně opisuje kružnici, jedno její otočení po kružnici se označuje jako platónský rok a trvá 26 000 let.
- nutace – Drobné vlnkovité kmity precesní dráhy zemské osy.
- pohyb kolem středu Galaxie – Celá Sluneční soustava včetně Země se otáčí kolem středu naší Galaxie.
- pohyb v rámci rozpínání celého vesmíru
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
Pohyby Země (těžké) • 3CS
Typicky zabere: 5 min.
