Houby a lišejníky

Typický ročník6.
Interval vhodných ročníků6.–7.
Učivoznaky hub, zástupci hub, jedlé a jedovaté houby, lišejníky, symbióza
Bezprostřední výsledky učení
  • Popíše základní znaky hub a porovná je s rostlinami a živočichy.
  • Podle charakteristických znaků rozpozná nejznámější jedlé a jedovaté houby Česka s plodnicemi.
  • Popíše stavbu lišejníku a roli jednotlivých účastníků symbiózy.
  • Uvede příklady významu hub a lišejníků v ekosystémech a pro člověka.
Související RVP výsledky učení
  • Rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků.

Modul seznamuje žáky s houbami jakožto samostatnou skupinou organismů. Popisuje jejich stavbu, význam v přírodě i pro člověka. Prostor je věnován zejména běžným druhům jedlých i jedovatých hub s plodnicemi. Závěrečná část modulu se zabývá lišejníky a vzájemnými vztahy organismů, které je tvoří. Tento modul je navržen pro výuku podle původního RVP (naposledy aktualizovaného 1. 9. 2023).

2. Skupiny a zástupci hub
Souhrn tématu

Skupiny a zástupci hub

Souhrn tématu

Mezi významné a druhově bohaté skupiny hub náleží houby vřeckovýtrusné a stopkovýtrusné.

Vřeckovýtrusné

Vřeckovýtrusné houby tvoří výtrusy uvnitř jednobuněčných vřecek. Do této skupiny hub náleží například:

  • štětičkovec (Penicillium, a) – Slouží k výrobě antibiotik, na povrchu „plísňových“ sýrů.
  • paličkovice nachová (b) – Parazituje na žitě a dalších obilninách, tvoří námel.
  • smrž obecný (c) – Jedlý, má hnědý klobouk posetý jamkami.
  • kropidlák černý (d) – Vláknitá houba používaná v biotechnologii, např. k vytváření kyseliny citronové.
  • kvasinka pivní/pekařská/vinná (e) – Jednobuněčná houba používaná při kvašení těsta, piva či vína. Prodává se ve formě kvasnic (droždí).
štětičkovec
a – štětičkovec
paličkovice nachová
b – paličkovice
nachová
smrž obecný
c – smrž obecný
kropidlák černý
d – kropidlák černý
kvasinka
e – kvasinka

Stopkovýtrusné

Stopkovýtrusné houby mají výtrusy na stopkách po čtyřech, tvoří se na výtrusném roušku (to se označuje jako hymenium). Dále jsou uvedeny příklady stopkovýtrusých hub:

3. Lišejníky
Souhrn tématu

Lišejníky

Souhrn tématu

Lišejníky jsou složené z více druhů organismů. Vznikají v základu symbiózou (těsným vztahem) houby a řasy či sinice. Houba se označuje jako mykobiont, řasa/sinice je fotobiont. (V lišejníku mohou navíc být přítomné např. kvasinky či různé druhy bakterií. Sinice a řasa se zde mohou nacházet zároveň.)

Tělo lišejníku a jeho stavba

Tělo lišejníku se nazývá stélka, ta může být rozčleněna na více vrstev: Nahoře a vespod je korová vrstva (a, d), na spodní korovou vrstvu mohou navazovat příchytná vlákna (rhiziny, e). Obvykle v horní části stélky (z důvodu přísunu světla) je vrstva s řasou/sinicí (b), pod níž je vrstva houbových vláken (c).

stavba stélky lišejníku rozlišené na vrstvy

Symbióza řasy/sinice a houby

Houba tvoří většinu lišejníku, udržuje jeho tvar a může ho připevňovat k podkladu. Chrání řasu/sinici a dodává jí (jim) vodu a minerální látky. Řasa či sinice poskytují houbě organické látky bohaté na energii vzniklé fotosyntézou.

Mezi houbou a řasou/sinicí v lišejníku je často mutualistický vztah (navzájem si prospívají). Soužití těchto organismů ovšem může směřovat i k parazitismu (houba „zneužívá“ řasu/sinici). Řasy/sinice vyskytující se v lišejnících obvykle v přírodě žijí i volně, houby ovšem bývají obvykle na přítomnosti řasy/sinice závislé (proto je název lišejníku zároveň názvem houby, která ho tvoří). Součástí lišejníků jsou ve většině případů vřeckovýtrusné houby.

4. Houby a lišejníky: opakování
NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Před položením dotazu si prosím projděte návody:

Prosíme, nezasílejte dotazy na prozrazení řešení úloh či vysvětlení postupu. Pokud hlásíte chybu, upřesněte prosím, v čem přesně spočívá a připojte snímek obrazovky.

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Hlášení chyby Obsah Ovládání Přihlášení Licence