Rostliny (botanika) – 4. střední škola

Rostliny jsou skupinou organizmů, které jsou převážně fotosyntetické. Vytvářejí kyslík nutný pro existenci většiny organizmů, jsou nedílnou součástí životního prostředí (např. v něm zadržují vodu), jsou zdrojem potravy pro živočichy i člověka. Rostlinami se zabývá botanika. V současnosti na Zemi žije asi 350 000 druhů rostlin.

Mezi hlavní skupiny rostlin náleží:

• ruduchy (červené řasy) (a) a zelené řasy (b) – převážně vodní, jednobuněčné, s buňkami v koloniích či mnohobuněčné s jednoduchou stavbou stélky (cvičení k řasám)
• mechorosty (c) – pravděpodobně první vyloženě suchozemské rostliny, nemají cévní svazky (mají však jednoduchá vodivá pletiva), rozmnožují se pomocí výtrusů, zahrnují mechy, hlevíky a játrovky (cvičení k mechorostům)
• cévnaté rostliny – mají vyvinuté cévní svazky
  • plavuně (d) – rozmnožují se pomocí výtrusů, nejvíce rozvinuté v prvohorách, dnes žije jen málo druhů, mají čárkovité listy
  • kapradiny a přesličky (e, f) – rozmnožují se pomocí výtrusů, mají složitější listy než plavuně (cvičení k plavuním, kapradinám a přesličkám)
  • „nahosemenné rostliny“: cykasy (g), jehličnany (h), jinany (i) – rozmnožují se pomocí semen, ta mnohdy vznikají na šupinách šištic (cvičení k nahosemenným)
  • krytosemenné rostliny („kvetoucí“) – mají květy a semena ukrytá v plodech, v současnosti druhově nejbohatší skupina rostlin, zahrnují mj. jednoděložné (j) a pravé dvouděložné (k) (cvičení ke krytosemenným dle systému a dle tematických skupin)

Mezi rostliny (ve smyslu superskupiny Archaeplastida) naopak nepatří sinice (fotosyntetizující bakterie), rozsivky či chaluhy (pro přehlednost jsou však uvedeny společně s dalšími řasami) ani fotosyntetizující prvoci.