Vnější geologické děje probíhají na povrchu Země (a případně dalších vesmírných těles) a jsou zásadním způsobem zodpovědné za podobu krajiny.

Vlivem vnějších geologických činitelů dochází ke zvětrávání. Zvětrávání spojené s odnosem materiálu se označuje jako eroze. Zvětrávání může být mechanické (např. mrazové zvětrávání, působení živých organizmů) či chemické (působení \mathrm{O_2}, \mathrm{CO_2}, \mathrm{H_2O}…). Zvětrávání souvisí jak s rušivou činností (dochází např. k rozrušování hornin, zarovnávání krajiny), tak s činností tvořivou (vznikají úlomkovité usazené horniny, půdy, naplaveniny, určité krajinné útvary).

Dále jsou uvedeny příklady vnějších geologických činitelů.

Gravitace

Způsobuje pohyb vody, ledu, zvětralin (a) apod.

a – osypový kužel

Vítr

Odnáší menší částice, vlivem větru vznikají např. spraše (b). Z krajinných útvarů jsou s větrem spojeny duny (c), skalní okna, převisy, viklany (d) či váté písky (e).

b – spraš

c – duny

d – viklan

e – váté písky

Voda

• Soustředně odtéká v potocích a řekách, v horních tocích vytváří zaříznutá údolí (f), v dolních tocích bývají přítomné meandry, slepá a mrtvá ramena, pravidelně zaplavované údolní nivy (g).
• Vodní eroze vede např. ke vzniku skalních měst (h), skalních hřibů aj.
• V oblastech s vápencem se voda podílí na vzniku krasových jevů (i, např. škrapy, závrty, jeskyně…). Dochází k rozpouštění uhličitanu vápenatého (\mathrm{CaCO_3}) kyselinou uhličitou (\mathrm{H_2CO_3}, vzniká rozpouštěním plynného \mathrm{CO_2} ve vodě) a případně jeho zpětné krystalizaci (např. při vzniku krápníků a další výzdoby jeskyň).
• Mořská voda erozí pobřeží zodpovídá za tvorbu útesů (j), ukládáním úlomků vznikají pláže.
• Horské ledovce souvisejí se vznikem údolí tvaru „U“ (k), morény sestávají z materiálu přenášeného ledovcem. Zvláště pevninské ledovce přenášejí i větší bloky hornin, čímž vznikají bludné balvany (l).

f – říční údolí
(kaňon)

g – údolní niva
s meandry

h – skalní město

i – kras

j – útes

k – ledovcové údolí

l – bludný balvan

Živé organizmy

Živočichové rozrušují horniny např. při stavbě svých úkrytů/hnízd. Lišejníky mohou chemicky rozrušovat podklad, na němž rostou. Rostliny se podílejí na zvětrávání zejména svými kořeny.