Buňka, mikroskopování, pokusy

Modul představuje buňku jakožto základní stavební a funkční jednotku živých organismů. Propojuje stavbu buněk s tím, jak se živé organismy projevují navenek. Prostor je též věnován teoretickým základům mikroskopování včetně zhotovování preparátů a zaznamenávání pozorovaného. Součástí modulu je úvod do „vědeckých“ principů práce v přírodních vědách: stanovování předpokladů či formulace otázek, provádění pokusů a vyhodnocení výsledků. Závěrečná část modulu se věnuje podmínkám a projevům života na konkrétních příkladech.

Náměty na doplňkové aktivity

Jednotlivé buňky lze pozorovat např. v rozmělněné dužnině zralých plodů ptačího zobu (lze pozorovat buněčné stěny, vakuoly, případně chloroplasty). Širší kontext pak dávají preparáty, které ukazují buňky pohromadě (např. lístky měříku – výhodné tím, že jsou z jedné vrstvy buněk; okvětní lístek muškátu). Zvláště při úvodních pozorováních lze preparáty dětem i předpřipravit, výzvou mnohdy bývá samotné ovládání mikroskopu. Výzvou je také interpretace pozorovaného: reálné buňky vypadají jinak než jejich modely, v pozorovaných buňkách nemusejí být přítomné/viditelné všechny součásti.

Buňky lze fyzicky modelovat nejrůznějšími způsoby. Nabízí se např. modelína, stavebnice (Lego aj., učitel může mít předpřipravené, opakovaně použitelné sady pro skupiny žáků). Model buňky lze dokonce i upéct. Zobrazené modely struktur je pak namístě spojovat s jejich pojmenováním a funkcí. Opět je nutné zvažovat (ne)podobnost modelu a reality.

Pro porovnávání životních projevů za různých podmínek se nabízí například pokus s klíčením rostlin (hrách, pšenice…). Proměnnými v tomto případě může být světlo (např. umístění květináče na parapet vs. do skříně), teplota (květináč ve třídě vs. v lednici), míra zálivky či dostupnost živin (hnojivo). Pozorování klíčících rostlin je možné spojit s popisem jejich stavby, výsledky je možné znázorňovat pomocí jednoduchých grafů (např. výška rostliny v čase).