Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organizmů. Organizmy mohou být v základu jednobuněčné či mnohobuněčné. U mnohobuněčných organizmů soubory buněk tvoří tkáně (u rostlin též označované jako pletiva), z tkání se skládají orgány (např. srdce, mozek, list, květ…).
Buňka bakterií
Bakterie jsou jednobuněčné (či jejich buňky tvoří kolonie). Jejich buňka má DNA volně uloženou v cytosolu (nemá pravé jádro), je ohraničena cytoplazmatickou membránou, dále většinou buněčnou stěnou a případně pouzdrem (kapsulou).
Buňka rostlin, živočichů, hub aj.
Rostliny, živočichové, houby či prvoci/protisté patří mezi tzv. eukaryotní organizmy, které v buňkách mají pravé jádro ohraničené membránou. Buňky eukaryotních organizmů jsou stavebně složitější a zpravidla větší než buňky bakterií.
Součást buňky a popis | Jak se projevuje navenek (příklad) |
---|---|
jádro (a) – Je ohraničené jadernou membránou. Je v něm uložena genetická informace ve formě DNA. Jeho součástí je jadérko. | DNA je návod na tvorbu bílkovin (proteinů). Ty ovlivňují, jak organizmy budou vypadat (jsou např. stavebním materiálem) a fungovat (tvoří např. enzymy či hormony). |
cytoplazmatická membrána (b) – Ohraničuje buňku, zajišťuje výměnu látek s okolím a komunikaci. Je polopropustná. | Organizmus není neorganizovanou neohraničenou hmotou, buňky si mohou předávat informace a látky. |
buněčná stěna (c; není u živočichů) – Vně cytoplazmatické membrány. Je propustná, zpevňuje buňku. Obvykle z polysacharidů (složitých cukrů). | Orgány rostlin a hub jsou „tuhé“ a udržují si tvar. |
mitochondrie (d) – Zajišťuje získávání energie rozkladem živin (organických látek) za účasti kyslíku (buněčné dýchání). | Můžeme získat energii např. ze svačiny, kterou sníme (za spoluúčasti kyslíku, který dýcháme). |
vakuoly (e; v živočišných buňkách nemusejí být) – Jsou skladištěm různých látek (např. voda, cukry, barviva…). U rostlin (případně hub) svým tlakem zajišťují napětí buňky. | Např. květenství chrpy je modré, protože ve vakuolách jeho buněk jsou barviva anthokyany. Zalitá rostlina v květináči není zvadlá. |
ribozomy (f) – Probíhá na nich tvorba bílkovin. | Organizmy jsou schopné tvořit bílkoviny, látky zajišťující jejich stavbu a fungování. |
chloroplast (g, není u živočichů ani hub) – Zajišťuje fotosyntézu, obsahuje barvivo chlorofyl. | Rostliny mohou fotosyntetizovat a jsou obvykle zelené. |
Cytosol je polotekutý vodný roztok, v němž jsou uloženy buněčné součásti (organely). Veškerý obsah buňky mimo jádro (včetně organel) se označuje jako cytoplazma.
Mitochondrie a chloroplasty pravděpodobně vznikly v průběhu evoluce pohlcením bakterie (u chloroplastu konkrétně sinice). Samostatně se dělí a ponechávají si část své původní DNA. Jedná se o semiautonomní organely.
Další součásti eukaryotních buněk
- endoplazmatické retikulum (1) – Soustava kanálků a váčků, zajišťuje transport a úpravu látek, na drsné (granulární) endoplazmatické retikulum nasedají ribozomy a probíhá zde tvorba bílkovin (proteosyntéza).
- Golgiho komplex (2) – Stavebně podobný endoplazmatickému retikulu, provádí třídění a transport látek.
- lyzozomy (3, není u rostlin) – Váčky sloužící k rozkladu/odbourávání látek díky kyselému pH a enzymům.
- centrozom (4, není u vyšších rostlin a hub) – Účastní se dělení buňky.
- cytoskelet (5) – Zajišťuje rozmístění organel, transport látek a průběh buněčného dělení. Z různých proteinů.
- U rostlin se kromě chloroplastů nachází např. chromoplasty (6, náleží mezi plastidy), které obsahují barviva rozpustná v tucích.
K tématu buňky je k dispozici pracovní list a jeho řešení.
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
Buňka obecně (lehké)
zadání: 42
Typicky zabere: 4 min

Buňka obecně (střední)
zadání: 82
Typicky zabere: 5 min

Buňka obecně (těžké)
zadání: 114
Typicky zabere: 6 min

Porozumění
Čtení textů, odpovídání na otázky testující porozumění textu.
Buňka obecně
Doplňování textu
Krátké texty, do kterých doplňujete na vybraná místa správnou variantu ze dvou možností.
Buňka obecně (střední)
zadání: 9
Typicky zabere: 4 min
