Periodická tabulka prvků

Periodická tabulka prvků (také periodická soustava) uspořádává chemické prvky podle vzrůstajícího protonového čísla jejich atomů. Prvky jsou utříděné podle svých opakujících se vlastností, z tabulky je možné vyčíst mnoho informací o nich (značku, název, hodnotu elektronegativity apod.).

• Základem je orientace v periodické tabulce: tušit, kde se zhruba nachází který prvek a umět vyčíst informace o něm.
• Při řešení úloh v chemii a přemýšlení o ní je dobré znát aspoň základní značky prvků.

• Znalost nejběžnějších prvků je možné procvičovat i podle jejich popisu.

Periodická tabulka prvků uspořádává prvky podle vzrůstajícího protonového čísla jejich atomů. Řádky periodické tabulky se označují jako periody, sloupce jako skupiny. V rámci skupin se obvykle u prvků opakují určité vlastnosti.

Z periodické tabulky lze obvykle vyčíst značku prvku, jeho protonové číslo, název (v češtině/latině), elektronegativitu či relativní atomovou hmotnost. Též bývá znázorněno skupenství prvku za standardních podmínek. Některé periodické tabulky též uvádějí typická oxidační čísla.

Prvky se rozdělují na kovy, polokovy a nekovy.

• Kovy dobře vedou elektrický proud a teplo, jsou lesklé, kujné, tažné. Mají nízkou elektronegativitu.
• Nekovy jsou obvykle nevodivé, mají vysokou elektronegativitu, nacházejí se v pravé části PTP.
• Polokovy mají vlastnosti na pomezí kovů a nekovů.

Určité skupiny prvků mají zvláštní názvy:

* V českém prostředí mnohdy mimo Beberyllium a Mghořčík.

Při procvičování tohoto tématu se hodí mít „při ruce“ periodickou tabulku k vyhledávání informací.

Chemické prvky se popisují určitými značkami. Ty vycházejí z jejich latinských názvů. Značky jsou jedno- či dvoupísmenné (první písmeno je vždy velké, druhé malé). Mezi prvky, s nimiž se člověk často setká (nebo je důraznějším způsobem využívá), patří například:

Poznávání prvků lze též procvičit podle popisu. Informace o tom, co to vlastně prvek je a z čeho se skládá, jsou zahrnuty v kapitole atom, prvky.