Kyslík, vodík, vzduch a voda

Přejít ke cvičením na toto téma »

Kyslík

Kyslík se v zemské atmosféře vyskytuje zejména ve formě dvouatomových molekul (\mathrm{O_2}). Tvoří 21 % objemu suchého vzduchu. Je reaktivní, podporuje hoření. Je potřeba pro buněčné dýchání. Samostatný kyslík v atmosféře vznikl zejména díky fotosyntéze. Kyslík se používá např. pro řezání či sváření kovů, jako oxidační činidlo v raketových motorech či pro dýchací přístroje/masky v nemocnicích, v letadlech či při potápění.

Kyslík: hybatel i ničitel (života)

Při buněčném dýchání se uvolňuje energie využívaná k životu podobně jako při hoření, ovšem kontrolovaným způsobem prostřednictvím přesných metabolických drah. Chemická nerovnováha (přítomnost kyslíku jako samostatného prvku) na Zemi tedy umožnuje fungování života. Kyslík ovšem, vzhledem ke své reaktivitě, živé soustavy také pozvolna narušuje (to se týká zejména tzv. volných radikálů kyslíku). Dalším negativním působením kyslíku je např. koroze různých materiálů, zejména kovů.

Ozon (\mathrm{O_3}) se nachází ve stratosféře (asi 25–35 km nad povrchem Země), při jeho vzniku dochází k absorbování UV záření pocházejícího ze Slunce. V menším množství ozon vzniká např. při úderech blesků (to se podílí na typické „vůni“ bouřky). Negativní vliv na zdraví může mít jakožto přízemní ozon, který mnohdy bývá součástí smogu.

Vodík

Vodík je nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Tvoří dvouatomové molekuly \mathrm{H_2}. Je lehčí než vzduch. Reaguje s kyslíkem za vzniku vody. Je zásadní součástí biomolekul. Vyrábí se rozkladem vody stejnosměrným proudem (elektrolýzou) či se získává ze zemního plynu. Využívá se např. ke ztužení tuků (z olejů se připravují pevné tuky, např. při výrobě margarínu), omezeně jako palivo v dopravních prostředcích.

Vzduch

Vzduch je směs, která se skládá především z plynů. Obsahuje i kapaliny (např. kapky vody tvořící mlhu) a pevné látky (např. prach, popílek mikroorganizmy, spory, pyl). Vzduch tvoří atmosféru, je důležitý pro existenci živých organizmů. Následující tabulka uvádí zásadní plynné složky vzduchu:

Plyn Vzorec Objem v suchém vzduchu Další informace
dusík \mathrm{N_2} 78 % Za standardních podmínek víceméně nereaktivní.
kyslík \mathrm{O_2} 21 % Zásadní pro buněčné dýchání.
argon \mathrm{Ar} 0,93 % Nereaktivní vzácný plyn.
oxid uhličitý \mathrm{CO_2} 0,04 % Výchozí látka fotosyntézy, uvolňuje se např. při dýchání, spalování fosilních paliv či sopečné činnosti.

Jednotlivé složky lze oddělit frakční destilací zkapalněného vzduchu. Množství vodní páry (\mathrm{H_2O}) ve vzduchu je proměnlivé, kolísá zhruba od 0,2 do 4 %.

Mezi problémy životního prostředí spojené se vzduchem patří znečištění vzduchu (např. prachem, smogem, přízemním ozonem, oxidy síry/dusíku aj.). Zvětšující se množství skleníkových plynů (mj. \mathrm{CO_2}) v atmosféře se podílí na prohlubování skleníkového efektu a klimatické změně.

Voda

Voda (\mathrm{H_2O}) je sloučenina vodíku a kyslíku. Je to zásadní polární rozpouštědlo, v živých organizmech tvoří prostředí buněk, podílí se na transportu látek či tvoří prostředí pro funkci enzymů. Na Zemi se vyskytuje ve třech skupenstvích (led, kapalná voda, vodní pára). Většina vody na Zemi je slaná, její slanost vznikla tak, že došlo k rozpuštění solí obsažených v horninách. V rámci koloběhu vody dochází k vypařování samostatné vody (bez solí) z moří a oceánů, její kondenzace může vést ke vzniku srážek.

Voda podle využití

  • Pitná voda je vhodná ke konzumaci, zbavená nečistot a mikroorganizmů (vodovodním řádem v Česku se distribuuje právě pitná voda).
  • Užitková voda se používá v průmyslu či zemědělství.
  • Využitím a znečištěním pitné či užitkové vody vzniká voda odpadní. Před jejím vypuštěním do životního prostředí by měla projít čistírnou odpadních vod.

Voda podle obsahu minerálních látek

  • Tvrdá voda obsahuje větší množství rozpuštěných minerálních látek, měkká voda méně (pitná voda v Česku je většinou měkká, což pak nečiní potíže při použití s pracími a čisticími prostředky).
  • Destilovaná vody je destilací (vypařením a kondenzací) zbavená minerálních látek.
  • Minerální voda je podzemní voda stálého složení a vlastností.
  • Množství rozpuštěných solí v mořské vodě se označuje jako salinita.

Tato kapitola obsahuje informace o přechodných kovech společně s využívanými kovy z bloku p a je určena zejména pro ZŠ/nižší gymnázium. Samostatnou kapitolu věnovanou přechodným kovům (hlavně pro SŠ/VG) najdete v uzlu prvky dle skupin.

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence