Prvky

Chemické prvky se popisují určitou značkou, která sestává z 1 či 2 písmen. První písmeno je vždy velké. Např. \mathrm{N} = dusík, \mathrm{Fe} = železo.

Molekuly

Více atomů může tvořit molekuly, jejich složení se vyjadřuje chemickým vzorcem. Pokud se v molekule nachází více atomů určitého prvku, tento počet se vyjádří arabskou číslicí za značkou prvku v dolním indexu. Např. \mathrm{N_2} = dvouatomová molekula dusíku.

Sloučeniny

Molekuly sloučenin se skládají z více různých prvků. Např. sloučenina oxid dusitý má vzorec \mathrm{N_2O_3}, každá jeho molekula se skládá ze dvou atomů dusíku (\mathrm{N}) a tří atomů kyslíku (\mathrm{O}). Počet částic v dolním indexu se vždy týká jen nejbližší předcházející značky prvku, tedy např. číslo 3 u značky kyslíku (\mathrm{O}) nesouvisí s počtem atomů dusíku (\mathrm{N}).

Pokud se některá částice v molekule nachází pouze jednou, např. uhlík (\mathrm{C}) v oxidu uhličitém (\mathrm{CO_2}), číslice 1 se nepíše.

V chemických vzorcích je možné pomocí závorek vyjadřovat i větší počet skupin atomů. Např. molekula dusičnanu vápenatého – \mathrm{Ca(NO_3)_2} – sestává z 1 atomu vápníku (\mathrm{Ca}), 2 atomů dusíku (\mathrm{N}) a 6 atomů kyslíku (\mathrm{O}). Číslem za závorkou tedy „roznásobujeme“ počet částic každého prvku v závorce.

Příklady