Starověká Indie – 9. třída (9. ročník)

WH7

umime.to/WH7

Přibližně v 2. polovina 3. tisíciletí př. n. l. se objevují první civilizace i na poloostrově Přední Indie. Zvláště příznivé podmínky pro zemědělství byly v povodí řek Indus a Ganga, kde se hojně využívalo i umělého zavlažování. Sklizeň díky vhodným podmínkám tak mohla probíhat dvakrát až třikrát ročně.

Pro starověkou Indii byla typická rozsáhlá a často dobře organizovaná města, která byla centrem řemesel a obchodu. Indové obchodovali především s kořením, látkami, zlatými šperky i slonovinou. Slon zde byl, narozdíl od Evropy, v této době již částečně domestikovaným zvířetem využívaným pro práci, transport či k válečným účelům.

Náboženství starověké Indie

Ze starověké Indie známe tři náboženské tradice, hinduismus, buddhismus a džinismus.

Buddhismus a džinismus mají spíše filozofický základ, hinduismus je polyteistické náboženství, má tedy větší množství bohů.

Hinduismus

Hinduismus je indické náboženství a filozofický systém, který zahrnuje širokou škálu věrouk, rituálů a tradic. Věří v reinkarnaci, karmu (řetězení činů a následků) a dharmu, tedy jakýsi životní řád a morální povinnost. Uctívá mnoho bohů a zdůrazňuje cestu k osvobození. Vychází z posvátných textů jako jsou védy či upanišady.

Buddhismus

Buddhismus je duchovní a filozofický systém, zaměřený na překonání utrpení prostřednictvím osvícení. Klade důraz na meditaci, etiku a moudrost, přičemž odmítá lpění na materiálním světě.

Vývoj starověké Indie

Harappská kultura

Nejstarší období je pojmenovano podle města Harappy a sídlila v povodí Indu. Toto archeologicky zkoumané město je zajímavé tím, že evidentně vznikalo podle plánu. Mělo široké ulice, domy z pálených cihel a dokonce přívody vody do domů a kanalizaci. V centru města byl opevněný palác obývaný pravděpodobně vládce zvaný citadela.

Příchod Árjů a védské období

V 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l. došlo k velkým pohybům indoevropských kmenů. Jeden z nich, Árjové, se usídlil v povodí Gangy, kde vybudoval vyspělou civilizaci. Toto období bylo pojmenováno podle náboženských textů, véd. Ty později doplnily komentáře zvané upanišady.

Společnost Árjů se postupně rozdělila do dědičných společenských vstev, varn.

varna	popisek
bráhmani	kněží (nejvyšší varna)
kšátriové	bojovníci (varna, ze které pocházel král)
váišové	primárně zemědělci
šúdrové	chudí, někteří řemeslníci, lovci, apod.

Ašóka a klasické období

Postupem času dochází k upevňování rozdělení obyvatel podle majetku do kast a k rozšíření říše na území téměř celého Indického poloostrova. Nejinak tomu bylo za vlády Ašóky (cca 272 až 232 př. n. l.), který se zasloužil o šíření buddhismu. Jeho vláda byla mírumilovná, jak by se od buddhistického vládce dalo očekávat.

Během vlády jeho nástupců někdy ve 4. století n. l. došlo také k upevnění pozice hinduismu v Indii. V 6. století se poslední říše navazující na starověkou Indii pod nájezdy Hunů rozpadla.