Po konci husitských válek se do čela českého státu konečně dostal Zikmund Lucemburský, ten ale záhy zemřel, a to bez mužského následovníka. Jeho nástupce moravský markrabě Albrecht Habsburský umírá chvíli po něm. Za krále byl po něm zvolen jeho syn Ladislav, který se narodil po otcově smrti a proto je zvaný Pohrobek, V době volby za krále byl ještě dítětem.
Správa země za Ladislava Pohrobka
Do jeho třinácti let byla země spravována za pomocí landfrýdů. Jednalo se o politické koalice, které zajišťovaly mír v zemi. Vzhledem k období vývoje českého státu se landfrýdy často dělily na katolické nebo husitské.
V čele východočeského husitského landfrýdu stál Jiří z Kunštátu a Poděbrad. Ten byl v roce 1452 zvolen zemským sněmem jako zemský správce, který měl na starost správu českého království.
V roce 1453 se vlády jak v českém království, tak rakouských zemích i Uhrách ujal Ladislav Pohrobek. Ten ale po čtyřech letech vlády náhle zemřel , aniž by zanechal dědice trůnu.
Objasnění smrti Ladislava Pohrobka
Dlouhou dobu byl za viníka jeho smrti považován Jiří z Poděbrad. V 80. letech 20. století ale český antropolog Ladislav Vlček přišel s teorií, že Ladislav Pohrobek trpěl pravděpodobně leukémií.
Jiří z Poděbrad
Po smrti krále nechtěli stavové příchod další dynastie, proto byl v Uhrách zvolen Matyáš Korvín a v českém státě Jiří z Poděbrad. Jednalo se o první volby panovníka zemskými stavy.
Jiří z Poděbrad byl vyznáním utrakvista (husita) a uznával kompaktáta jako závazná pro katolickou i kališnickou stranu. Ta byla papežem v roce 1466 zrušena a proti Jiřímu z Poděbrad byla uspořádána křížová výprava, do jejíhož čela se postavil uherský panovník Matyáš Korvín. Na jeho straně stála i česká Zelenohorská jednota, která se sestávala z katolické šlechty i měst. Dokonce si v Olomouci zvolila Matyáše v roce 1469 českým králem.
Jiří z Poděbrad na napjatou situaci zareagoval uzavřením nástupnické dohody s polským rodem Jagellonců, kterou schválil i český zemský sněm. Proto po jeho smrti v roce 1471 nastoupil na český trůn Vladislav II. Jagellonský.
Jiří z Poděbrad se také snažil o zlepšení pozice českých zemí v zahraničí. Stál u snahy založit mírovou alianci napříč celou Evropou, ke které ale nakonec nikdy nedošlo.
Jagellonci
Vladislav II. Jagellonský se na počátku své vlády ujal moci pouze v české části království, v ostatních částech zemí Koruny české (včetně Moravy) vládl Matyáš Korvín. České země se tedy v tomto období historie nazývají zemí dvojí vlády.
Situace nakonec byla vyřešena politickou dohodou, takzvanými olomouckými úmluvami, závislými na úmrtí jednoho z panovníků. Po smrti Matyáše Korvína v roce 1490, se tak Vladislav II. Jagellonský jediným panovníkem zemí Koruny české. K tomu získal i uherskou korunu a rozhodl o přesunu královského dvora do Budína.
Za jeho vlády došlo konečně k potvrzení Basilejských kompaktát jako zemského zákona, takže v zemích došlo poprvé od vlády Václava IV. k náboženskému smíru.
Panovník po přesunu do Uher navštěvoval české země jen velmi málo, to umožnilo získat stavům získat větší moc, a z království se tedy stala stavovská monarchie – politické uspořádání ve kterém je moc panovníka oslabena ve prospěch stavů.
Vladislavské zřízení zemské a Svatováclavská smlouva
V roce 1500 bylo vydáno Vladislavské zřízení zemské, který jako nový zemský zákon upravoval fungování státu. Ten dával mnohem větší moc šlechtě oproti městům, což bylo napraveno o sedmnáct let později, kdy byla v roce 1517 vydána Svatováclavská smlouva, které mimo jiné potvrzovala městské výsady ze starších dob.
Po smrti Vladislava II. Jagellonského nastoupil na český trůn jeho syn Ludvík Jagellonský, který také vládl z Budína. Jeho smrt v roce 1526 v bitvě u Moháče je považována za konec středověku v českých zemích.
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
Jiří z Poděbrad a Jagellonci (střední) • 2CE
Typicky zabere: 6 min.

Porozumění
Čtení textů, odpovídání na otázky testující porozumění textu.