Cvičení
RozhodovačkaKyjevská Rus představovala státní útvar v období raného a vrcholného středověku, který se rozprostíral na území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Jednalo se o nejstarší stát východních Slovanů.
Slovanské kmeny ve východní Evropě
Slovanské kmeny se v období stěhování národů rozdělily na tři větve:
- západní Slované,
- jižní Slované a
- východní Slované.
Východní Evropu, tedy území dnešního Ruska, Běloruska a Ukrajiny, osídlily východoslovanské kmeny. Usadily se mezi řekami Vislou a Dněprem. Mezi významné východoslovanské kmeny patřili Kriviči, Uliči a Drevljané.
Příchod Vikingů
Vikingové začali pronikat do východní Evropy ze Skandinávie na konci 8. století n. l. Nazývali se Varjagové. Postupně se jim podařilo ovládnout zdejší slovanské obyvatelstvo a vytvořili vládnoucí vrstvu společnosti. Nejvýznamnější z nich, Rurik, se v roce 862 n. l. usadil v Novgorodu.
Rurikovci
Rurik byl podle legendy varjažský bojovník. Položil základ budoucí vládnoucí dynastie v Kyjevské Rusi a dalších nástupnických státech na území Ruska a Ukrajiny. Rurikovci ovládali sjednocená území Kyjevské Rusi a po jejím rozpadu i některé nástupnické státy. Vymřeli po meči v roce 1598.
Počátky Kyjevské Rusi
Po smrti Rurika se vlády v Novgorodu ujal kníže Oleg. Ten v roce 882 dobyl Kyjev, území mezi Novgorodem a Kyjevem sjednotil a vytvořil jádro Kyjevské Rusi. Sídlo knížete bylo z Novgorodu přesunuto do Kyjeva. O dějinách tohoto státu se dozvídáme díky kronice Povesť vremennych let, kterou napsal mnich Nestor.
Jednalo se o první státní útvar východních Slovanů. Nejdůležitějšími centry byly Novgorod a Kyjev. Nejvýznamnější panovnicí Kyjevské Rusi se stala kněžna Olga, manželka knížete Igora. Kněžna Olga proslula četnými kontakty s Byzantskou říší i německými knížaty. Pokusila se o christianizaci Kyjevské Rusia byla pokřtěna. Za svoje úsilí byla svatořečena. Její syn, kníže Svjatoslav proslul jako zdatný válečník, který zničil říši Chazarů.
Vladimír (980–1015)
Po krvavé občanské válce, se dostal k moci kníže Vladimír I. Vladimírovi se podařilo získat kontrolu nad Kyjevskou Rusí s pomocí Varjagů a stát stabilizovat. Nejdůležitější událostí za jeho vlády bylo přijetí křtu z Byzantské říše, zavedl tedy křesťanství východního typu.
Přijetí křtu a pravoslavná církev
Vladimír podle pověsti nechal nahnat své poddané do Dněpru, aby mohl proběhnout křest. Za jeho vlády se z Kyjevské Rusi stal křesťanský stát. Navázal tak na snahy své babičky, kněžny Olgy. V Kyjevské Rusi se uplatnilo křesťanství východního typu, tedy pravoslavná církev. Jeho symbolem byl pravoslavný kříž, při mši se podával kvašený chléb a červené víno. Pravoslavná církev byla autokefální, tedy plně samostatná, nepodléhala papeži ani jiné vyšší autoritě.
Rozdíly mezi římskokatolickou církví a pravoslavnou církví
| římskokatolická církev | pravoslavná církev | |
|---|---|---|
| jazyk modliteb | latina, národní jazyky | řečtina, staroslověnština |
| bohoslužba | prostší | silně vizuální, obrazy svatých (ikony) |
| obsah bohoslužby | varhany, zpěvy, mluvení slovo | vše je zpívané, bez hudebních nástrojů |
| délka bohoslužby | přibližně 1 hodina | delší, až 2 hodiny |
| svaté přijímání | hostie (oplatek), víno pouze kněz | kynutý chléb i víno dostane každý |
| chléb | nekvašený | kynutý |
| víno | bílé | červené |
Jaroslav Moudrý (1019–1054)
Po smrti Vladimíra I. nastaly opět boje o moc. Situaci konsolidoval až kníže Jaroslav. Za jeho vlády došlo v Kyjevské Rusi ke značnému kulturnímu rozkvětu. Navázal vztahy s mnohými evropskými panovníky včetně císaře Svaté říše římské. Kyjevskou Rus definitivně zbavil hrozby ze strany kmene Pečeněhů. Využil slabosti byzantské říše a do úřadu kyjevského metropolity jmenoval slovanského mnicha Ilariona.
Rozpad Kyjevské Rusi
Po smrti Jaroslava se jeho potomci začali přít o moc a Kyjevská Rus se rozpadla na jednotlivá knížectví. K dočasnému spojení došlo za vlády Vladimira II. Monomacha. (1113–1125). Po jeho smrti došlo opět k roztříštění území. Jednotlivá knížectví se oslabovala boji navzájem. Postavení Kyjeva jako centra moci sláblo. Faktický zánik Kyjevské Rusi nastal po přesunutí sídla kyjevského knížete do Vladimiru v roce 1169.
Mongolové přicházejí
Od počátku 13. století pronikali Mongolové na území jednotlivých ruských knížectví. Ruská knížata se postavila na odpor. V bitvě na řece Kalce (1223) byla vojska knížat drtivě poražena. V roce 1240 byl Kyjev vypálen mongolskými vojsky. Ačkoliv v té době Kyjevská Rus již více než 70 let fakticky neexistovala, mongolské nájezdy zasadili poslední ránu jakýmkoliv snahám o její znovusjednocení nebo obnovení.
