Sídla, les

Prostředí obcí i zahrady jsou ve velké míře ovlivňované člověkem. Jde o umělé ekosystémy, do kterých je třeba dodávat energii/udržovat je.

Měla by být brána v potaz jejich funkce (např. chodník by neměly blokovat větve keřů), estetická podoba (prostředí by mělo být upravené) či bezpečnost (např. stromy v obci by měly být prořezávané, aby nikoho neohrozily třeba pádem větve). I při zachování výše uvedeného lze v obci/na zahradě hospodařit tak, aby byla zachována různorodost živých organismů (biodiverzita) a přirozená funkce prostředí (např. zadržování vody).

Obec (intravilán)

Přítomnost zeleně v sídlech pozitivně působí na lidi, kteří zde žijí. Dřeviny mohou např. poskytovat stín či díky výparu vody (transpiraci) během horkých dnů ochlazovat prostředí. Také mohou působit jako bariéra proti hluku a škodlivinám z dopravy. Zeleň mnohdy doplňuje a utváří místa, která slouží k rekreaci či setkávání (např. parky). V rámci péče o zeleň je potřeba např. prořezávat dřeviny nebo odstraňovat spadané listí z chodníků a komunikací. Dekorativně mohou působit výsadby bylin, při vhodné skladbě (např. trvalkové směsi) mohou poskytovat potravu opylovačům.

Součástí obcí i zahrad jsou trávníky. Ve vzrostlém trávníku se člověku hůře pohybuje, trávník může být zdrojem pylu. Na druhou stranu daleko lépe zadržuje vodu nebo poskytuje prostor pro život bezobratlým živočichům (kteří mohou např. být potravou obratlovců). Možným kompromisem je např. mozaiková seč (sekání trávníků po částech, nechávání neposekaných ploch) či aspoň sekání na větší délku. Menší frekvence sekání je i ekonomičtější.

Značnou část obcí tvoří nepropustné povrchy (asfalt, beton, dlažba), ze kterých dešťová voda rychle odteče do kanalizace. Takové povrchy se navíc v létě silně rozpalují. Výhodné může být zmenšování jejich plochy (např. zatravňovacími dlaždicemi) a svádění vody do zeleně, kde se může vsáknout.

Prostředí v obci prospívá i nepřítomnost odpadu, kterou může podpořit např. dostatek sběrných nádob pro třídění. Bioodpad ze zahrad a domácností může být kompostován (třeba i v obecní kompostárně). Správné nakládání s odpadem je odpovědností každého jednoho člověka. To platí např. i o sbírání výkalů venčených psů.

Byliny v lesích tvoří bylinné patro vegetace. V listnatých lesích byliny často vyrůstají a vykvétají zjara před olistěním stromů, aby měly dostatek světla. Jsou součástí tzv. jarního bylinného aspektu (např. sasanka hajní, dymnivky). Některé lesní byliny mají menší požadavky na světlo (např. šťavel kyselý, pitulník žlutý). Mnohé byliny dávají přednost osvětleným místům či pasekám (např. jahodník obecný). Součástí bylinného patra jsou i některé keříčky (např. borůvka).

Byliny kvetoucí časně zjara

• sněženka podsněžník (a) – V lužních lesích, vnitřní okvětní lístky mají zelené skvrny. Tento či podobné druhy se často pěstují.
• bledule jarní (b) – Oproti sněžence má na všech okvětních lístcích žluté či zelené skvrny. Roste v lužních lesích či na horských loukách.
• jaterník podléška (c) – Kvete fialově (vzácněji růžově), má listy se třemi laloky. Roste v listnatých lesích a na jejich okrajích.
• sasanka hajní (d) – Tvoří rozsáhlé porosty, kvete bíle, rozmnožuje se oddenky.
• dymnivky (e) – V listnatých lesích, kvetou obvykle bíle či fialově, květy mají ostruhy.

a – sněženka podsněžník

b – bledule jarní

c – jaterník podléška

d – sasanka hajní

e – dymnivky

• plicník lékařský (f) – Má listy se světlými skvrnami, květy mění barvu od růžové po modrou dle stáří.
• orsej jarní (g) – Květy s větším množstvím žlutých okvětních lístků.
• prvosenka jarní (h) – V listnatých lesích či na jejich okrajích, sytě žluté květy s nepřitisklým kalichem.
• česnek medvědí (i) – Má kuchyňsky využitelné aromatické listy, jeho porostům neprospívá nešetrný a nadměrný sběr.

f – plicník lékařský

g – orsej jarní

h – prvosenka jarní

i – česnek medvědí

Později kvetoucí byliny