Látkové množství
Látkové množství obvykle přeneseně vyjadřuje počet částic (atomů, iontů, molekul). Značí se n, jeho jednotka je \mathrm{mol}.
\mathrm{1\;mol} látky obsahuje přesně 6{,}022\,140\,76 \cdot 10^{23} částic. Toto číslo se označuje jako Avogadrova konstanta, značí se N_A.
Platí tedy vztah n = \frac{N}{N_A}, kde n je látkové množství, N_A je Avogadrova konstanta a N je skutečný počet částic.
Příklad
Jakému látkovému množství odpovídá 3,011 \cdot 10^{23} atomů zlata?
Látkové množství (n) spočítáme tak, že zjistíme podíl reálného počtu částic (3{,}011 \cdot 10^{23}) a počtu částic v jednom mol látky (6{,}022 \cdot 10^{23}). Dosadíme: n = \frac{N}{N_A} = \frac{3{,}011 \cdot 10^{23}}{6{,}022 \cdot 10^{23}} = 0{,}5. Látkové množství atomů zlata je 0,5 mol.
Molární hmotnost
Molární hmotnost (M, jednotka \mathrm{g/mol}) vyjadřuje hmotnost určitého látkového množství látky. Molární hmotnost lze spočítat na základě relativních atomových hmotností uvedených v periodické tabulce.
Tedy například molární hmotnost dvouatomové molekuly kyslíku (A_r = 16{,}00) se spočte takto: M_{\mathrm{O_2}} = 2 \cdot 16 = 32\;\mathrm{g/mol}.
Výpočty na základě látkového množství a molární hmotnosti
Na základě látkového množství a molární hmotnosti látky lze spočítat hmotnost (m) dle vztahu m = n \cdot M. Naopak látkové množství je možné spočítat na základě hmotnosti a molární hmotnosti: n = \frac{m}{M}.
Koncept látkového množství je tedy užitečný např. pro zjišťování množství látek v rámci chemických reakcí. Například při rozkladu vody na vodík a kyslík (\mathrm{2\;H_2O \longrightarrow 2\;H_2 + O_2}) ze 2 mol vody vznikají 2 mol dvouatomových molekul vodíku. Tyto látky mají odpovídající látkové množství, ale budou se lišit svou hmotností.
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
Látkové množství, molární hmotnost (střední)
zadání: 42
Typicky zabere: 10 min