Elektřina

Elektrický odpor (1) je to, co překáží elektronům a dalším nabitým částicím ve volném pohybu. Když je elektron v kovu urychlován elektrickým polem (napětím), právě odpor jej brzdí v rozletu a snižuje tím i elektrický proud (protože proud je množství prošlého náboje za vteřinu). Čím vyšší je odpor, tím hůře si elektron hledá cestu materiálem dál – je to jako prodírat se hustším a hustším porostem (2) nebo ucpanější a ucpanější dálnicí.

Velikost odporu součástky závisí na materiálu, ale taky na jeho rozměrech. Čím delší, tím delší drahou se elektrony musí prodírat a tím je (přímo úměrně) vyšší odpor. Naopak s plochou průřezu klesá odpor nepřímo úměrně, protože elektrony „ve frontě“ mohou zvolit další cestičky. Jako když otevřete na oné dálnici další pruh...

No a protože elektrický odpor je vlastnost řady reálných součástek, říká se odporové součástce (3) obvykle rezistor (aby se to nepletlo). Velikost odporu je značena barevně nebo číselně.