U kapalin je projevem jejího tíhového působení hydrostatický tlak a jím vyvolaná hydrostatická tlaková síla.

Hydrostatický tlak

Hydrostatický tlak značíme p_\mathrm h a závisí na:

• hloubce pod hladinou (čím hlouběji, tím větší tlak)
• přitažlivosti planety (v silnější gravitaci je větší)
• typu kapaliny (čím větší má hustotu, tím větší tlak)

Hlavní rozdíl vůči tlaku vyvolanému vnější silou je ten, že není v celém objemu kapaliny stejný (roste s hloubkou).

Už v hloubce 10 m pod vodou je hydrostatický tlak stejně velký jako tlak celé atmosféry Země (přibližně 100 km plynů). Je to tlak přibližně 100 000 Pa (resp. 1 atmosféra).

Mimochodem, nejde o celkový tlak, který působí na těleso, ale spíše složku celkového tlaku způsobenou tíhou sloupce kapaliny. Tedy určitý rozdíl vůči hladině. Pro celkový tlak bychom museli připočítat atmosférický tlak plynu nad hladinou (pokud se kapalina nenachází ve vakuu).

Hydrostatická tlaková síla

Hydrostatická tlaková síla vzniká působením hydrostatického tlaku na ponořené těleso (včetně samotných stěn nádoby). Ta opět roste s hloubkou, ale také roste s plochou, na kterou působí. Takže:

• síla na dlaždici stěny bazénu je v hloubce větší
• síla, která drtí ponorku je větší než ta, která působí na malého klauna očkatého

K tématu hydrostatického tlaku (intuitivní základy) je k dispozici pracovní list.