Každá změna magnetického pole vyvolává ve vodiči vznik elektrického napětí. To je elektromagnetická indukce. Důležitá je zejména pro prstence nebo smyčky vodiče, které se tak mohou začít chovat jako zdroj elektromotorického napětí. A když je závitů vodiče víc, jako u cívky, celý efekt (velikost napětí) se násobí.

Podle Faradayova zákona vzniká ve smyčce indukované elektrické napětí U_\mathrm i úměrné rychlosti změny magnetického pole. Typickým příkladem je pohyb permanentního magnetu poblíž namotané cívky vodiče, vyvolat ji ale může i elektromagnet (druhá cívka pod proudem, viz transformátory).

Pro onen magnet a cívku je indukované napětí úměrné:

• síle magnetu (velikosti jeho magnetické indukce B)
• rychlosti pohybu magnetu
• počtu závitů cívky

Protože je napětí úměrné okamžité změně magnetického pole, jakmile se magnetické pole přestane měnit, indukované napětí klesne zase na nulu.

Princip elektromagnetické indukce se používá v elektrárnách ke generování střídavého napětí, i jeho transformaci na 230 V do našich zásuvek. Založeno je na ní ale mnoho dalších vynálezů – od indukčních vařičů po dynamické mikrofony.